13. srpna 2011 v 23:19 | Jenny
|
Takže je tu zde další kapitola.Nebudu řikat,že s ní nejsem spokojená a tak dále.Protože..každý spisovatel má svoje dobré kapitoly který se mu líbí.A neěkterý prostě ne.Tak doufám že aspoň vám se bude líbit..;)
Pomalu rozlepila jedno oko.Tiše zabručela.Ani nevěděla,jak se dostala do postele.Bylo jí to jedno.Ale chvilku o tom spekulovala,co vlastně dělala.Psala citáty,seděla v jídelně měla na sobě Dracův šedivý svetr.Na moment se jí zastavilo srdce.Rychlým pohybem si sedla a podívala se na sebe.Neměla ho na sibě.Hned vylezla z postele a začala ho hledat ve skříni,v koupelně všude ale nenašla ho.Rozzuřeně se podívala na kluka,který seděl v jídelně,jedl v klidu snídani a četl ty nechutné drby v Denním věštci.Stoupla si před něj a skřížila ruce nad prsou.Věnoval jí koutkem oka pohled.Usmál se na ní.
,,Dobré ráno lásko."
,,Kde je můj svetr?!"Zařvala aniž by mu opětovala tu jeho dobrou ranní náladu.
Jemně se zašklebil.Ale..tak zvláštně.Tohle zašklebení u něj ještě neviděla.Vypadal..naštvaný,žárlivý,smutný..Ani sama nevěděla.Bylo to smíchané dohromady.Jemně si odkašlal.
,,Pryč."odpověděl
,,Pryč?!Jak pryč?!Co jsi s ním udělal?!"začala mávat kole sebe rukama
Zvedl se a chytl jí za ruce.
,,Lásko neřeš to.Je pryč a to je jedině dobře."
Rozzuřeně vydechla.Měla co dělat aby mohla normálně dýchat.Do očí se jí hrnuly slzy.Vyrvala se mu.
,,Dáš mi ten svetr zpátky nebo-"
,,Nebo co?Jenny,je to svetr od něj!"
,,Tayi,ty mi ten svetr vrátíš rozumíš?!"
,,Ne."Podíval se do země a po té se jí podíval do očí.
,,Ne?!Prosim?Dobře.NESNÁŠIM TĚ!"
Začaly se mu zbarvovat oči.Zavrčel.Chytl jí za zápěstí a otočil jí k sobě.
,,Jenny,já ti ten svetr nevrátím.Cítil jsem z něj jeho pach.Nikdy ten svetr už neuvidiíš je ti to jasný?!"rychle oddechoval
Zamrkala.Jemně přikývla.Pořádně se prodýchal.Jeho oči už byly normální.
,,Promiň.Nechtěl jsem být na tebe hrubý..ale..-"
,,Ššš..já vím."Pokusila se o úsměv a vzala ho do náruče.
O-O-O-O-O-O-O-O-O-O-O-O
Nedokázal dělat nic normálně.Měl hrozně zvýšenou agresivitu.I to,že začalo nebe plakat ho rozčilovalo.Všechno.Někdo ho jenom pozdravil,a měl chuť mu něco udělat.On věděl,že za to všechno nikdo nemůže.Ale..on ani sám nevěděl co dělal.Byla hodina jasnovidectví.A profesorka Trelawneyová měla zase ty svoje šílený vidiny budoucnosti.
,,Já něco vidím!Vidím Draca Malfoye,šťastně ženatý tady se slečnou Parkinsonovou.."
Měl rudo před očima.
,,Můžete konečně sklapnout?!"zvedl se,,Vy jste nemožná!Nesnášim vás!Vás všechny tady!"práskl za sebou dveřmi
Hermiona se jenom rozhlédla po třídě.Tiše si povzdechla a šla za ním.
,,Draco stůj!"řvala na něj a šla po schodech dolů
Zastavil se.
,,Co chceš?!"
,,Co se s tebou děje?"Podívala se na něj.Poznala,že se trápil.
Tiše si povzdechl.Podíval se jí do očí,jakoby něco naznačoval.Povzdechla si.
,,Zase?"pozvedla jemně obočí
Přikývl.
,,Ano.Zase.Mám pocit,že mě volá,že jí cítím nebo že jde vedle mě,že slyším její smích já..Já už tohle vážně nevydržím Hermiono."Byl na svoje příjmení hrdý.Malfoyové nikdy nebrečí.Proto nebrečel ale věděl,že to řekl dost zničeně.Také že už nemohl.Už tohle nedokázal.Nechtěl už takhle žít.
Jako obvykle - úplně dokonalá kapitola.
(To říkám sice pořád, ale nemůžu za to - pořád si za tím stojím)
Strašně se mi líbí, jak se k němu chová Hermiona. A nelíbí se mi, že Jenny s Tayem.