24. listopadu 2011 v 19:08 | Jenny
Tak aby se neřeklo, že úplně kašlu na blog je zde další jedna z naších jednorázovek s Niki. Je zaměřená na pár Draco\Pansy. Pansy samozřejmě píšu já, Hermionu taktéž a Draco a Blaise píše Niki. Nebojte se, Blaise a Hermelína jsou jenoom vedlejší postavy.. :D Doufám, že se vám bude líbit..;)
Měla předtím románek s Blaisem. Bylo to opravdu nádherné. Líbali se , smáli se..ale on zničehonic se s ní rozešel. To jí opravdu ranilo. Proto začala chodit za Dracem. Časem si ho obmotala kolem prstu a začali spolu chodit. V duchu se škodolibě usmívala. Viděla před sebou tu scénku, kdy za ní přijde Blaise a bude jí prosit, aby se k němu vrátila.
Uběhl týden od té doby, co začal chodit s Pansy. Vlastně ani nevěděl proč. Byla sice nádherná, ale nemiloval ji. Možná tím pravým důvodem bylo, že díky ní mohl získat ještě víc. Všichni Zmijozelští mu ji teď záviděli a to se mu líbilo. Pansy byla krásná, bohatá a z čistokrevné rodiny. Určitě nebyla chyba, že s ní začal chodit. Právě naopak..
Musela uznat, že byl Draco opravdu dokonalý. Bez jediné chybičky. Jeho pleť byla hladká, tvar obličeje.. Všichni holky jí mohly jen závidět. Princ Zmijozelu chodil zrovna s ní. Když odcházela z Velké síně, všimla si dvou Zmijozelaček, které pomlouvaly jejich vztah. Začala se smát. Po té se na ně ušklíbla.
,,Držela bych jazyk za zubama. Jinak na vás pošlu Creba."
Vyděšeně se na sebe podívaly a radši mlčely. Spokojená se svým výkonem odcházela.
Pansy nepatřila mezi přecitlivělé romantičky, co vá vyznají lásku až za hrob. Nic neslibovala, žila přítomností a to na ní bylo to nejlepší.
Chtěl s ní být vždy jen přítel, ale když už mu nabízela něco víc, byl by pěkně hloupý, kdyby nepřijal..
Nikdy k Dracovi necítila nic víc, než přátelství. Sice si nikdy moc nepovídali ale taky měla ho ráda. Kdyby se to nestalo s tím románkem, tak by se s ním nikdy nesblížila. Někdy si vedle Draca připadala divně. Ona nebyla zrovna nejchytřejší. Jemně zatřásla hlavou. Vždyť na tom nezáleželo, když s ním chodila jenom proto, aby dostala Blaise.
Draco vyšel z chlapeckých ložnic, prošel Společenskou místností a zamířil do knihovny.
Nechtěl se zabývat Pansy, rozhodl se to nechat tak. Dát tomu volný průběh. A to je nejlepší právě v knivně. Tam knihy nedají člověku pokuj do té doby, dokud se nezačne učit..
Čím dál víc začala přemýšlet o Dracovi. Už ani nevěděla, co se s ní děje.Ale jedno věděla jistě: Když se zrovna někde nepoflakuje, tak je v knihovně. Knihy a ona? To byl opravdu problém. Protože když jí ta kniha nijak nezajímala, tak jí nepřečetla. Což byly skoro všechny.
Vešel do knihovny a rozhlédl se. U jednoho stolíku uviděl Grangerovou, ale jen nad ní mávnul rukou. Dneska neměl chuť si z ní utahovat, ani nic podobného. Chtěl prostě jen zapomenout na všechno, co se kolem něho dělo.
Vytáhl první knihu, kterou uviděl a i s ní si sednul za jeden stůl..
Vešla do knihovny. Tady nebývala často. Vlastně..tam byla teprve po desáté. Pohledem hledala blonďaté vlasy. Když ho uviděla, jak seděl a soustředěně četl..musela se usmát. Pomalými kroky šla za ním. Políbila ho na tvář.
,,Ahoj."
Neslyšel ji přijít a proto ho překvapilo, jak náhle ho políbila na tvář.
,,Ahoj." usmál se. ,,Co tady děláš?" Nemohl se nezeptat. Sem přece Pansy nikdy nechodila, vlastně ji tu neviděl ještě ani jednou. Neměla ráda knihy.. Proto jsem se musel zamyslet, co bylo tak důležitého, aby vkročila do knihovny?
,,Je mi zakázáno tě vidět?" lišácky se na něj usmála
Nikdo nikdy neviděl, že by se Draco usmíval normálně. Když už se usmál, tak to bylo ze škodolibosti nebo že měl radost z toho, že někoho ponížil.
Pobaveně se ušklíbl.
,,Neříkej, že jsi tu jen proto, abys mě viděla."
,,Ale ano. Vážně jsem tě chtěla jenom vidět. Vždycky mi někam zmizíš."
,,Fajn." přikývl, ale pobavený pohled mu z tváře nezmizel. Hodil pohled na Grangerovou. ,,Rozhodl jsem si vzít příklad z Grangerové, takže se učím." znovu se ušklíbl.
Tiše se zasmála. Ale věděla, že on poznal, že nepřišla jen tak. Povzdechla si.
,,Dobře nepřišla jsem jenom proto abych tě viděla."přiznala
Nadzvedl obočí a čekal, až mu to Pansy vysvětlí.
Měl jistou představu, co by po něm mohla chtít, ale raději by to slyšel od ní..
,,Víš...asi tě ta představa pobaví ale..já doopravdy přemýšlela.O nás..Ty víš, že já žiju přítomností takže se neboj, že ti tady budu povídat o naší budoucnosti."jemně se ušklíbla
Zasmál se, ale hned se zase ovládl. ,,Promiň... Jo, jasně. Taky jsem přemýšlel a dospěl jsem k názoru, že by jsme se měli rozejít. Když se nad tím ale zamyslíš, naše chození je pro nás pro oba výhodné.."
Zastavilo se jí srdce. Rozejít? Cože? Nechápala to.
,,Počkat..ty se chceš rozejít?" pomalu se zvedla a dala si pramínek vlasů za ucho ,,Chtěla jsem ti říct úplně něco jiného.."
Dívala se na něj. Týden s ní chodil a chtěl se rozejít? Výhodné?
,,Ne, to by udělal Potter." nad tou myšlenkou se musel ušklíbnout. ,,Ale dívala ses někdy na ni." kývnul hlavou na Grangerovou ,,a na Weasleyho? .. Nevypadáme, jako pár. Tohle nám nikdo nevěří, Pansy."
Bolestně se na něj dívala. Nevěděla proč ale bolelo to mnohem víc, že když se s ní nemilosrdně rozešel Blaise. Nic mu na to nemohla říct. Cítila horké slzy v očích. Otočila se a utekla.
,,Pansy?.. Pansy!" zavolal na ni, vstal a doběhl ji.
,,Počkej. Omlouvám se. Chovám se k tobě hrozně."
V rychlosti si utřela slzy. Zakroutila hlavou.
,,To je v pořádku. Jestli se chceš opravdu rozejít..nebudu ti bránit."
Něco se v něm zlomilo, když viděl Pansy brečet. Bylo to zvláštní. Že by ho opravdu milovala? ..
,,Neber mě vážně, ano?" objal ji. Po chvilce ustoupil.
Tak tohle jí zmátlo ještě víc. Zaprvé spolu chodí, ona chtěla ho jenom využít ale vypadalo, že se její pocity mění.. On jí řekne, že by se spolu měli rozejít. Ona uteče.Doběhne jí a obejme jí? Jen polkla a už to nechtěla dál řešit. Nenapadlo jí, co bu na to měla říct. Jen podivně přikývla.
,,Měla bych jít za Jane. Chtěla se mnou něco probrat." políbila ho ,,Miluju tě."šeptla
,,To mě chceš znovu opustit?" zasmál se. ,,Vždyť jsi mi ani neřekla, proč jsi za mnou vlastně přišla do knihovny. Něco jsi mi chtěla říct, ne?"
Zasmála se.
,,Omlouvám se..Vždyť ty víš, že v tvé přítomnosti mám krátkodobou paměť. Vlastně jenom tyhle dvě slova, co jsem ti neřekla. Až teď.." Políbila ho znovu a doufala, tu její nesmyslnou větu pochopí.
Oplatil jí polibek. Bylo to zvláštní. Ještě před chvílí by přísahal, že k ní nic necítí, ale teď? Kdyby řekl, že hořel láskou, bylo by to asi přehnané. Ale nějaké ty city tady najednou byly..
Odtáhla se. Usmála se na něj.
,,Budu muset jít..Vždyť ty víš jaká je. Bude mít zbytečný řeči."
,,Dobře." povzdechl si, stále zaskočený tím, co právě zjistil. Líbila se mu. Čím dál tím víc. ,,Budu v Síni." řekl, odešel do knihovny, kde si sebral své věci a odešel do Velké síně.
Povzdechla si a vydala se do společenské místnosti za Jane.Vůbec nevěděla, o čem chce mluvit ale..nejspíš to budou zase nějaké drby takže..nic důležitého
Viděla, jak si sedl ke stolu. Věděla, že se do toho nemá montovat.Ale nedalo jí to. Představa, že by jí seřval.. To by jí udělalo dobře. A nebylo v síni tolik lidí. Vlastně poloprázdná. Zvedla se a stoupla si před něj.
,,Tak co Pansy? Už ti to řekla?"ušklíbla se
Podíval se na Grangerovou. Co by mu Pansy měla říct? Věděla Grangerová něco, co on ne?
,,Co by mi měla říct?" zeptal se s nepřátelským úšklebkem.
,,Takže ty to ještě nevíš? Zrovna tohle ti říct mohla.." škodolibě se usmála,,No třeba že chodí s tebou jenom proto, aby vyprovokovala Zabiniho?"
Stoupl si a věnoval jí odporný pohled plný nenávisti.
,,Za prvé - říkáš nesmysly. pansy mě miluje. Za druhé - není to tvoje věc. A teď odejdi, jinak už se vážně neovládnu a..prostě odejdi. Nevěřím ti ani slovo."
,,Ty víš, že mluvím pravdu. Než začala chodit s tebou, byla se Zabinim. Jenomže on se rozešel s ní. Tak se mu chtěla pomstít. Ale dobře tak mi nevěř.. Ale pak nebreč, že tě opustí." Otočila se a sedla si k Harrymu a Ronovi.
Nemohl z ní spustit oči. Tak tohle už vážně přehnala. Jak se vůbec opovažuje zasahovat do jejího vztahu s Pansy? Pansy přece nikdy s Blaisem nechodila..počkat. Vlastně ano, chodila.
Draco si znovu sedl a zamyšleně sledoval Grangerovou.
Jane zase mlela kraviny. Začala drbama ale pak začala mluvit vážně. Že by se měla s Dracem rozejít. On si to nezasloužil, aby mu lhala takhle do obličeje. Ale řekla jí, že zjišťuje, že už na Blaise ani trochu nemyslí a..že ..Draca doopravdy miluje. Šla do Velké síně. Když zahlédla Draca, usmála se ale..byl takový..divný. Sedla si.
Čím víc nad tím přemýšlel, tím víc tomu věřil. dávalo to smysl.
Potom uviděl, jak Pansy přišla a sedla si.
Věnoval jí stejně nenávistný pohled, jako Grangerové, pak vstal a odešel.
Nechápavě se podívala na místo vedle sebe, kde před chvílí seděl Draco. Zamrkala a zahlédla Grangerovou. Hnusná mrcha. Věděla, že s tím bude mít něco společného. Zvedla se a stála nad ní.
Prohlédla si jí. Už se to rozjíždělo. Usmála se.
,,Tak co ty a Malfoy? Jste šťastný?"
,,Jak se opovažuješ vůbec se do toho montovat?!" Uvědomila si, že je zbytečné na ní řvát. Teď byl důležitější Draco,,S tebou si to pak vyřídím." ušklíbla se na ní a běžela z Velké síně
Rozhlédla se a viděla ho za rohem zmizet. Že by šel na školní pozemky? Rozeběhla se za ním.V očích jí už pálily slzy. Zase.
,,Draco nech mě, abych ti všechno vysvětlila."
Prudce zastavil a otočil se.
,,Kdy jsi mi to chtěla říct?!..Už i Grangerová to věděla! Teď si ze mě všichni utahují! Tohle ale není nejhorší. Já..začal jsem si uvědomovat, že tě mám vážně rád! Jsi spokojená? Takhle jsi to chtěla?" otočil se zpátky a pokračoval v cestě k jezeru.
,,Nechtěla jsem ti říkat něco, co už je dávno minulost. Vždyť si to vem. Já za tebou chodila měsíc a snažila se o tebe. A pak jsme spolu začaly chodit já..ano původní myšlenka to byla ale..Já jsem postupně zjišťovala, že k tobě opravdu něco cítím."
Znovu se otočil a došel k ní.
,,Teď si chci ujasnit jednu věc. Myslím, že je to jasné, ale i tak ti to řeknu pro případ, že by ti to nedošlo... Teď, když se všechno vyřešilo, můžeme se rozejít." řekl, ignoroval její předchozí komentář o tom, že k němu něco cítí.
,,Draco to ne. Prosím. Dej mi druhou šanci."provinile se na něj podívala
,,Ne." zavrtěl záporně hlavou.
Udělala chybu už od základu. Nikdy neměla vymýšlet takovou kravinu, jako že začne chodit s Dracem a pak s Blaisem, když bude žárlit. Docházelo jí to postupně, že k němu něco cítí. Jemně a pomalu ho chytla za ruku. Přejížděla jeho prsty, přes pleť..Ale pak jí pustila. Podívala se na něj. Bolestně přikývla. Jemně sklopila hlavu. Slzy už jí stékaly po tvářích.
,,Dobře. Ale chci, aby jsi věděl dvě věci: Ta první , že ti Blaise nesahá ani po kotníky. A ta druhá: Nelhala jsem ti, když jsem ti dneska řekla: Miluju tě."
Nevěděl, co si má myslet. Měl by se k ní vrátit jen proto, protože mu tohle řekla?.. Ale co když mu zase lže? Co když jen chce dokončit to, co začala?
Pansy nebyla tak hloupá, jak se zdála být. Měla všechno promyšené do detailů..
Beze slova ji obešel a vrátil se do Velké síně. Přešel k Nebelvírskému stolu a zastavil se až před slavným triem.
Všimla si, že stojí u nich. Myslela si, že odejde ale to neudělal. Proto se na něj podívala.
,,Potřebuješ něco?"
,,I když je to neuvěřitelné,..chci ti poděkovat. Hodně ti dlužím, Grangerová. Díky."
Ron s Harrym se na něj překvapeně a zaraženě podívali. A i ona sama nemohla uvěřit, co řekl.
,,Omluvte mě na chvíli."řekla jen. Chytla Draca za paži a odvlekla ho před síň.
,,Ty mi děkuješ za to, že..sem tě upozornila na tu Parkinsonovou?Já myslela, že jí miluješ."
-*-*-*-
Procházel se po školních pozemcích.Přemýšlel nad tím, že by se omluvil Pansy a byli kamarádi.Jenomže..on jí viděl sedět v trávě.Šel za ní.
,,Co se děje?"
Zvedla k němu hlavu.Jemně popotáhla.
,,Draco on.."znovu se rozbrečela.
,,Ublížil ti.."ušklíbl se a rozeběhl se rozzuřeně do hradu
-*-*-*-
,,Myslel jsem, že ji začínám milovat, ale teď, když..se to stalo..nevím, co k ní cítím." řekl upřímně a podíval se na ni
Povzdechla si. Promnula si čelo.
,,Panebože..nikdy jsem si nemyslela, že to udělám. Ale dobře, trochu ti pomůžu. Nevíš co k ní cítíš..To zní..všeobecně. Takže mi řekni... Když se na ní podíváš..líbí se ti? Když tě políbí máš dobrý pocit? Když pláče bolí tě to?"
,,Jo, Pansy je krásná. Nemá však moc dobré známky. Mám dobrý pocit z líbání celkově. Měl bych dobrý pocit, i kdybys mě políbila ty. Líbání je fajn. .. Když pláče, mám divný pocit."
,,To je pravda nemá moc dobré známky. Ale v lásce na tom moc nezáleží. Vem si mě a Rona."usmála se,,Divný pocit? Upřesnit by jsi to nemohl?"
Když řekla "mě a Rona", neodpustil si úšklebek.
,,Já..nevím. Je to zvláštní. Když pláče, mám pocit, že pláču i já. Jako by byla kus mě." podíval se do země. ,,Vážně nevím, jak to popsat.."
,,Z těch pár věcí, na které jsem se tě zeptala tak mi to stačí, abych věděla, že jí miluješ."
,,Myslím, že ne." povzdechl si. ,,Je to složité. Teď vím jistě, že k ní necítím lásku. Asi ji nenávidím."
,,Neříkám, že zrovna teď v tuhle chvíli jí miluješ ale..v hloubi srdce ano."
,,To zní jako něco, co řekla Grangerová." pousmál se.
Úsměv mu oplatila.
,,Bude to v pořádku. Vyjasníte si to. Vím, že nejsi ten typ ale..nebuď na ní moc hrubý. Protože ona je taky jenom..člověk." to poslední slovo vyslovila trochu znechuceně
,,Ne, jsem hrubý jen k tobě a tvým kamarádíčkům." zasmál se. ,,Ale tohle máš u mě."
,,To je v pořádku. Neříkej znovu, že mi něco dlužíš. I když nerada to říkám, ale..ráda jsem ti alespoň trochu pomohla."
,,Díky, Grangerová. Nenávidíš mě a přesto mi pomáháš." řekl. ,,A..ať ti to vyjde s Weasleyim."
Jemně se usmála a vrátila se zpět do Velké síně.
Seděla na lavičce u vrby Mlátičky. Vždycky se jí bála ale najednou, jako kdyby všechen strach vyprchal. Po tvářích jí stékaly slzy. Nedoufala v to, že by se k ní vrátil. Ale nedivila se. Po tom všem, co se stalo..
Už ji hledal asi pět minut a konečně ji zahlédl. Teď, když už mu i Grangerová potvrdila, že ji miluje, nehodlal ji nechat jen tak. Grangerové by se mělo věřit. Je to vševědka.
Došel k ní a sedl si vedle.
Bála se dalších slov, které by jí mohly ublížit. Výčitek, a hnusné nadávky, jaká je to coura a ať mu už neleze na oči.
,,Blaise za mnou přišel. Chtěl ti zmalovat fasádu ale..zastavila jsem ho. Jestli se chceš pořád rozejít..pochopím to. Jsem hloupá, hnusná coura. Nezasloužím si tě."
,,Ano, souhlasím. Jsi hloupá, hnusná coura...Ale i tak tě miluju." pousmál se. ,,Grangerová mě přivedla k rozumu. Musel jsem se zamyslet a..každý má právo na omyl. Dokonce i právo na druhou šanci."
,,Počkej..Grangerová?" nechápavě se na něj podívala a usmála se,,Vážně?I přesto že jsem hloupější jak troll?" Zakroutila hlavou a začala se smát.
,,No jo..něco podobného už jsem řekla."
,,Nejsi hloupá. Vymyslela jsi geniální plán..i když trochu nevyšel.. Teď se ještě podíváme do knihovny, najdeme pár knih a zařídíme ti lepší známky." zasmál se.
Chytla ho za ruku.
,,Nevyšel mi to máš pravdu. Ale jenom proto, že tě miluju."
,,To byl zřejmě tvůj trest." ušklíbl se... ,,Taky tě miluju."
,,Vážně musíme do knihovny?Nesnášim knihy." jemně se zamračila a po chvíli se usmála
,,V knihovně se nemusíš jenom učit." spiklenecky na ni mrkl.
Lišácky se na něj usmála .Naklonila se k němu a věnovala mu polibek.
Polibek opětoval. Užíval si ten pocit, že je znovu s ní. Pak se ale odtáhl.
,,Ty budeš studovat!" zasmál se.
Zapíchla mu prst do hrudi. A začala se smát také.
,,No jo furt..co bych pro tebe neudělala."
,,Fajn. Taky ti můžu domluvit hodiny u Grangerové..když jsme teď přátelé." řekl se smíchem.
,,Ty mě chceš vážně potrápit.." povzdechla si a znovu se na něj usmála
,,Zasloužíš si to." ušklíbl se.
Měl pravdu. Po tom všem si to opravdu zasloužila.
,,Dobře. Aspoň budeš moct být na mě pyšný, až se to všechno naučím. Ale pochybuji.."
,,Jsem na tebe pyšný už teď. To, že chceš všechno dohnat.." usmál se. ,,Chce to odvahu. A tu ty máš. Můžeš být lepší, než Grangerová.."
,,Chci napravit všechno, co jsem ti udělala .Vím, že to nikdy nespravím. Ale chci se snažit. A musím uznat, že jsem vážně hloupá. Trochu učení mi škodit nebude."
Usmál se. Grangerová měla pravdu - miloval ji. Víc, než cokoliv jiného..
Úsměv mu oplatila. Věnovala mu další polibek. Nikdy nedoufala, že to takhle dopadne. Úplně na začátku byla pyšná na to, že vymyslela ten nechutný plán. Ale teď se to změnilo. Byla ráda za to, že má toho nejdokonalejšího kluka na světě. A za nic by ho nevyměnila. Ano, tohle je úplně jiná Pansy Parkinsonová. Stačí jedna vteřina a všechno může být jiné.
Hezká
