close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Broken soul - 7.kapitola

7. ledna 2012 v 21:33 | Jenny |  Broken soul
Tak, je tu další kapitola na světě ale říkám vám dopředu - Myslím, že se blíží ke konci i když ještě nevím, jak to skončí protože to nemám vymyšlené, ale to je detail. Neříkám, že tohle je předposlední kapitola to zdaleka ne ale tak do 15 kapitol to bude mít. Uvidíme :D. Dejte se do čtení -.-" Btw - Tahle kapitola vypadá hodně jako ta jednorázovka, kterou jsem psala takže se nedivte. Protože jak jsem říkala - Tahle kapitolovka je inspirovaná "Otrok života"

Už nevnímala nic. Ale opravdu vůbec nic. Nevnímala vítr, který si vesele pohrával s jejími vlasy tak, že jí je rozcuchal. Procházela se s ním jako tělo bez duše. Měla lehce pootevřené oči, protože je byly celé trochu opuchlé a pod nimi šedivé kruhy. Na sobě bílou košili, kterou jí dal a její pleť byla pobledlá. Držel si jí pevně u sebe kolem pasu, aby mu neutekla - Jak jinak.

Na všechno surově, prudce, hbitě.. Cítila jeho pholed, ale nepodívala se na něj. Dívala se někam před sebe. V hlavě měla naprosté prázdno, žádné její myšlenky, hlasy.. Počkat : Povolil svůj stisk. Tohle byla její šance. Už párkrát se snažila utéct a nemohla uvěřit tomu, že se jí další možnost prezentovala na stříbrném tácu.

Hned toho využila - Odstrčila ho od sebea už se otáčela, že zdrhne. Jenomže jí chytl silně za zápěstí a otočil si jí k sobě. A i přesto, jak byla vysílená napřáhla svou pravou ruku a z pár zbytků jejich sil mu jednu vrazila, jako on jí poprvé. A i když ten les byl jenom kousek od Manoru, jak říkala Craggy tak se přemístila.

Po dlouhé době ucítila trávu pod jejíma nohama. Krátce se podívala na zem. Poté vzhlédla k nebi, ze kterého padaly maličkaté kapičky.

,,Prší.." uslyšela sama sebe mluvit neslyšitelným, chraplavým hlasem přes jejísuché rty

Až teď zaregistrovala menší množství světla, které jí obklopovalo. Sice už bylo pološero, díky šedivým mrakům na obloze ale i přesto jí to na setinu vteřiny oslepilo.

Porozhlédla se, aby zjistila, kde se nachází protože i přesto, že před pár chvílema věděla, kam chce tak už zapomněla, co tady dělala. Musela zavřít oči, aby si sama rozpomněla, jak všechno začalo.

~^~^~^~

Viděla sama sebe v krátkých, fialových šatech, které obepínaly její postavu, se sklenicí v ruce smějící se s její nejlepší kamarádkou. To byl přeci závěrečný ples. O něčem mluvily..

,,Líbí se ti někdo?" zeptala se její kamarádka

,,Samozřejmě, podívej se na Malfoye vždyť je sexy." řekla naprosto přiopile

,,Takže Malfoy jo?"

,,Tak jako.. kdo jiný?" vypila další sklenici alkoholu,,Hned jsem zpátky, jdu se jenom zkulturnit. Nikam mi hlavně neuteč!"

Při cestě ba dívčí záchody narazila do blonďatého, svalnatého a vysokého chlapce, o kterém s kamarádkou mluvila. Došla do koupelen, kde si opláchla obličej a podívala se do špinavého zrcadla, kde spatřila za sebou oči - Jeho oči.

~^~^~^~

Při vzpomínce na jeho ocelově šedé oči sebou maličko trhla a otevřela své oči. Stál od ní pár metrů. Nemohla tohle promarnit. Nezaváhala ani na pár sekund. Otočila se a co nejrychleji vzala nohy na ramena. Za sebou slyšela hbité běhání blonďatého kluka.

,,Okamžitě se zastav!" křikl na ní, ale ona ho vůbec neposlouchala a dál běžela

Byla naprosto spomalená, takže až po pár chvílích si všimla, že běží mezi stromy - Les, o kterém mluvila Craggy. Párkrát pootočila hlavu, aby se ujistila, že ještě není v její blízkosti. Ztratila se mu z dohledu úplně, schovala se za velký a široký strom, o který se opřela. Položila si ruku na břicho a udýchaně dýchala.

~^~^~^~

Znovu si snažila v hlavě přehrát, co se stalo potom, co viděla jeho oči. Viděla před sebou temnou, chladnou a vlhkou místnost.

,,Sama jsi na tom plese říkala, jak jsem sexy a i tak - Není den, kdy by jsi se na mě nedívala. Nespustíš ze mě oči." zazněla jí jedna z jeho vět v jeho hlavě

Po pár větách, hnusných slovech.. Slyšela se, jak na něj křičí:

,,Bastarde! Nesahej na mě ti říkám!"

Seděla před ním nahá a připoutaná na tom černím, starém a snobském křesle. Poté se jí zjevilo to, co celou dobu chtěl.

~^~^~^~

Ucítila ten tlak v oblasti podbříšku. Proud bolesti, který jí projížděl celým tělem. Po pár chvílích, co se snažila normálně dýchat si rozpomněla, jak se sem dostala. Pomaličku se nahla a vykoukla - Hledal jí. Všimla si, že se svými oči podíval do jejích. Uviděl jí.

,,Zkus utéct a-" nedořekl to tím výhružným tónem, hned začala utíkat a on za ní

Její dlouhé, hnědé vlasy vlály v divokém větru. Byla naprosto zoufalá, ale i přesto běžela dál. Snažila se překonat svůj strach, svou oslabenost a úzkost. Za tu celou dobu, těch nekonečně dlouhých dní se jí tohle nikdy nepovedlo. Jedna z jejích slaných slz se rozletěla ve vzduchu.

Smysly jí naprosto zdradily, protože zakopla o pařez. Prudce dopadla břichem na zem, načemž bolestně zasténala. Tak i tak jí bolelo celé tělo, ale tohle.. Tohle jí rozhodně nepřilepšilo.

Zvrkla si levý kotník, protože jí bolel nepopsatelně. Podepřela se loktama, aby se zvedla a mohla nějakým způsobem dál utíkat. Ale nedařilo se jí to. Poraženecky se schoulila do klubíčka a zavřela své oči.

Věděla, co jí čeká. Facka, kopanec, škrcení, znásilnění.. Celá se rozklepala, když uslyšela jeho tichý a rychlený dech. Už se nijak nesnažila skrýt nebo maskovat svůj strach. Teď už si i sama sobě v duchu přiznala, že se ho bojí. Ano, hrozně se ho bála.

Obmotal jí ruku kolem pasu, opatrně jí k sobě otočil a druhou jí podpíral záda. Vůbec nechápala, proč to dělá ale nesnažila se najít vysvětlení - Dál se klepala.

,,Otevři oči." přikázal jí potichu

Ne, to nemohla. Nešlo to prostě. Ale čím více odmítala, tím více si v hlavě rozkreslovala, co jí udělá. Otevřela je, ale podívala se skrz jeho hruď. Pozvedl si jí těsně před jeho obličej. Hlasitě polkla a o to víc se rozklepala.

,,Podívej se na mě." zašeptal

Stále zrychleně a udýchaně dýchala. Bolest a píchání v jejím kotníku nechtěl přestat.. Spomaleně zvedla oči od jeho brady k jeho tvářím. Na jedné z nich byl červený obtisk její ruky. Poté se podívala do jeho očí.

Odendal svou ruku z jejích zad, přehodil si jednu její ruku přes jeho ramena, nechal jí ruku kolem pasu a zvedl se i s ní. Tím jí vlastně celou podpíral. Nechápavě zamrkala a podívala se na něj.

Udělali 'společně' jeden krok, u které musela syknout bolestí. Málem se podlomila. O to víc jí tiskl k sobě a šli.

Nechala si ujít možnost, kdy mohla zdrhnout. Kdy všechno mohl oskončit. Kdy se mohla vrátit do svého života, i když by nebyl už jako předtím.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nikinka Nikinka | Web | 7. ledna 2012 v 21:42 | Reagovat

Tahle povídka je prostě úžasná. Nebyla kapitola, který by se mi nelíbila. Ale tohle?! Tohle je ta nejlepší a nejdokonalejší kapitola v celé téhle povídce! ♥ Dokonce lepší, než ta Jednorázovka a to už je co říct, protože ta se mi hrozně líbila.. Prostě umítám z téhle kapitoly, jak je dokonalá a skvělá.
Moc se těším na další.. :-)

2 Cissy Cissy | Web | 8. ledna 2012 v 13:42 | Reagovat

Úžasná kapitola ♥♥ Moc se ti povedla, souhlasím s Niky, je nejlepší :-) Jen je škoda, že se to už blíží ke konci :-(
Už se moc těším na pokračování :-)
P.S.: Nádherný dess :-)

3 Guenon Guenon | Web | 8. ledna 2012 v 14:28 | Reagovat

Krásné. Ale já nechci, aby to skončilo! obzvlášť ne špatně.
opravdu se ti to povedlo...:)

4 LuCc LuCc | E-mail | Web | 9. ledna 2012 v 18:01 | Reagovat

Jako vždy, dokonalost sama, jen tak dál =). Už aby tu byla další kapitolka=).

5 Avene Avene | Web | 19. ledna 2012 v 16:27 | Reagovat

Nemůžu nic jiného než souhlasit s holkama, všechny věty mi sebraly :-) :D Bylo to úplné ÁÁÁÁ, četla jsem to se zatajeným dechem a měla to úplně před očima. Sice by to nebyla pěkná "podívaná", ale jako povídka určitě :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama