Porpvé píšu vůbec nějaký prolog k povídce, takže nevím úplně jistě, jestli to bude ono. Každopádně připomínám - Je to závěrečný ples takže doufám, že tohle je alespoň trochu prolog. No nic, dejte se do čtení.. ;)

Ve Velké síni vládla dobrá atmosféra s litry různých druhů alkoholu, hudby, která byla tak nahlas, že se celá síň chvěla a tolik studentů ze sedmého ročníku, že to nešlo ani spočítat. Začátek začal tak klidně a nevinně.. Během pár vteřin se to však změnilo.
Ples byl v plném proudu, všichni se bavili, tančili.. Holky měly sladěné šaty do fialové, modré nebo růžové barvy, protože se tak domluvily. A kluci měli klasicky černý oblek místo nějakého směšného hábitu.
Zrovna jedna hnědovláska postávala u stolečku a lila do sebe jednu skleničku za druhou. Tenhle ples si musela vychutnat do poslední kapky, protože tohle byl její druhý a poslední ples v Bradavicích. Takže se rozhodla opít se tak, aby si ráno už nic nepamatovala a pořádně jí bolela hlava.
Přišla k ní její nejlepší kamarádka, a z opilosti začaly mluvit naprostý nesmysly. Smály se každé kravině dokonce i jenom tomu, že někdo zakopl nebo něčemu podobnému.
,,Noo.. Když už tak krásně diskutujeme.." zachichotala se její kamarádka,,Líbí se ti někdo?"
Přihlouple se usmála. ,,Samozřejmě, podívej se na Malfoye vždyť je sexy."
,,Takže Malfoy jo?" vypila další skleničku a zadívala se na Jenny
,,Tak jako.. kdo jiný?" strašně se rozesmála, vypila skleničku whisky a podívala se na ní,,Hned jsem zpátky, jdu se jenom zkulturnit. Nikam mi hlavně neuteč!"
Po tomhle se otočila a odcházela směrem ke dveřím síně. Cestou se jí strašně motal svět, na tváři měla úsměv a spokojeně kráčela dál. Avšak narazila do toho blonďatého kluka, o kterém se bavila. Nijak mu dál nevěnovala pozornost, došla až do koupelen, kde se na sebe podívala do zrcadla.
Viděla sama sebe rozmazaně, což jí přinutilo se zachichotat. Pustila kohoutek studené vody a opláchla si svůj obličej. Zase pootočila s ním zpátky, přičemž zakvíkal. Očima zatěkala znovu do zrcadla.
Spatřila jeho chladné, pronikavé, ocelově šedé oči, které viděla za těch necelých sedm let každý den. Nestihla se ani otočit protože ucítila, jak jí zasáhlo omračovací kouzlo. Zavřela oči, hlavou se praštila o umývadlo a zůstala ležet na zemi na studených kachlících.




Oh, tak to je dokonalé! Bože.. jak já se těším na 1.Kapitolu..
♥ Rychlééé! 