Vážení uživatelé, 16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Miluju tě
19. ledna 2012 v 14:00 | Jenny
Tahle povídka mě napadla z čista jasna, když jsem zrovna poslouchala jednu z mých oblíbených písniček mé milované skupiny(ne, není to One direction ze kterých všichni šílí). Já šílím z úplně jiné skupiny, kterou zbožňuji. No nic, doufám, že se jednorázovka bude líbit ;)
Kolečka se celá klepala po chodníku od jejího kufru, který si přidržovala - Nebo spíš chtěla, protože její přítel ten kufr popadl sám, i když nebyl zrovna v nejlepší náladě. Bylo mu špatně při té představě, že mu odjede.
Necítil by se moc hrozně, kdyby jela někam pracovně, či něco podobného... Tohle bylo jiné - Měla jet vlakem do oblasti, která byla zasažena Voldemortem, který byl stále na živu. Mrtvé lidi, zraněné děti, zničené domy, pochmurná a depresivní nálada.
Může se jí cokoliv stát - Pár smrtijedů tam mohlo zůstat, ublížit jí.. Zabít jí. Znovu se na ní podíval. Soustředěně se dívala na cestu svými oříškově hnědými oči, nad kterými se táhlo úzké obočí a malé čelo. Vlasy dlouhé do půlky zad, které měli světlejší odstín, než její oči.
Zničehonic se zastavila a podívala se na něj. Podíval sena vlak, který byl před nimi a poté se podíval zpět na ní. Srdce se mu rozbušilo jako o život a ještě kdyby toho nebylo málo - Sevřel se mu žaludek.
Nechal jí nastoupit, přičemž jí oknem podal kufr. Uchopil ji za její obě hebké ruce, po kterých jí pohladil palci. Po pár vteřinách, co se na ně díval zvedl své oči k těm jejím a hluboce se do nich zadíval.
Vybavili se mu jejich hádky, které se odehrávali každý den, kdy se neměli v lásce. Jejich první polibek v knihovně, strávené noci procházením se po pozemcích, postávání na Astronomické věži, propovídané hodiny spojené s hlazením a polibky.. - Jako kdyby se mu všechno přehrálo v hlavě.
,,Grangerová, ty hrdá holka z Nebelvíru - Buď opatrná." snažil se to říct pobaveně, aby vypadalo alespoň trochu, že snese to, jak odjede
Proto ho trochu překvapilo to, že udělala něco podobného - Slabě se zasmála ale tím stylem, že z toho vyznělo, jako kdyby se měla rozbrečet. Nikdy nebrečel ale cítil, že se mu chce. Dlouze zamrkal, aby se to snažil zahnat.
,,Budu." přikývla s menším úsměvem na to, co řekl
Starostlivě se jí podíval do tváře, s menším poražením přikývl a zadíval se někam mimo. Ucítil chuť meruňky na svých rtech.. - Políbila ho. Pevně k sobě stiskl oční víčka a polibek jí dlouze oplatil. Čím dál víc cítil, jak se mu hrnou slzy do očí.
V uších mu zazněl hlas, který naposledy volal lidi do vlaku, kterým měla jet ona. O to víc jí stiskl ruce, odtáhl se pomaličku od ní a neodpustil si pohled do očí.
,,Prosím, neopouštěj mě." zašeptal zoufalým hlasem, protože měl pocit, že se před ní zhroutí
Pustila pomalu jednu jeho ruku, zvedla tu svou a pohladila ho po tváři. Spatřil, jak se jí zaleskly slzy, ale udržovala si je v očích stejně jako on.
,,Vrátím se živá, zdravá, nezraněná."
U toho slova 'živá' si v hlavě rozkreslil její tělo, které bezvládně leží na zemi celé od krve. Začal se mu třást dolní ret, protože měl opravdu chuť se rozbrečet.
Z vlaku se zakouřilo, pořádně pískl a už už se měl rozjet. Za tu celou dobu, co byli spolu jí to nikdy neřekl. Ty dvě slůvka, která znamenají více, než cokoliv jiného. Nebyla to prostě jeho povaha jako Malfoy vyznávat někomu city. Pokaždé jí řekl, že jí má rád ale nic víc.
Začal upouštět její druhou ruku, za kterou by jí nejradši z toho okna vytáhl a utekl s ní od toho nádraží. Ještě než by byla úplně pryč, řekl dost nahlas:
,,Miluju tě."
Načemž ona se dívala, jak se její přítel vzdaluje. Se slzami v očích a s překvapením uslyšela tyhle dvě slůvka. Už se nesnažila a po tvářích jí steklo pár slz. Zamávala na něj ještě naposledy, než zmizela úplně.
Nesnáším, když dá někdo k povídce písničku. Protože jsem z toho celá pryč! A když je to dobrá písnička, tak je to pocitózní. A tahle byla! Krásně napsané, úplně jsem se rozplývala u těch popisů, strašně moc jsi se zlepšila.
Škoda, že mu to Hermiona neřekla taky A to, kdy se směješ, ale zní to trochu jako pláč, to dobře znám
Asi budu brečet =P, ta povídka mě úplně dostala. Skvělá, opravdu se ti povedla =).
6Nikinka | Web | 20. ledna 2012 v 14:01 | Reagovat
Bože..to je dokonalé. Ten příběh je úžasný sám o sobě, ale ta písnička? Tak ta to dorazila - je to naprosto dokonalé! ♥ Určitě nesmím zapomenout dodat, že to bylo i pocitózní, protože prostě bylo
Nesnáším, když dá někdo k povídce písničku. Protože jsem z toho celá pryč!
A když je to dobrá písnička, tak je to pocitózní. A tahle byla! Krásně napsané, úplně jsem se rozplývala u těch popisů, strašně moc jsi se zlepšila.

Škoda, že mu to Hermiona neřekla taky
A to, kdy se směješ, ale zní to trochu jako pláč, to dobře znám