Ty prázdniny si slušně užívám(vlastně jenom to, že ráno nemusim vstávat). Napsala jsem pár věcí už dopředu, tak snad se mi to doopravdy vyplatilo. Nicméně - Snad se bude líbit.

Zdi zdobily černé tapety s vzorečky pracně a jemně vyrytými do nich, připomínajíc větvičky stromů s nádechem stříbrné, které na první pohled vypadaly jako kdyby byly z kůže. Obrovský lustr sladěn do stejně temné barvy s průhlednými kameny visel nahoře na stěně.
Očima zatěkala o kousek dál, kde spatřila koberec lesklý jako samet. Dvě kožená křesla, načemž mezi nimi byl dřevěný stoleček na kterém bylo položeno několik různých knížek. Kousek opodál byl o něco větší stůl, u kterého byla židle - Na úkoly a na učení. Velká polička plná knih, různých pergamenů..
Velká šatní skříň, která byla schovaná černo-černou barvou, páč dveře byly šoupací - Praktické. Čtyři okna s ostrými a výraznými hranami, u čehož bylo vydlažděno tak, aby si člověk mohl tam sednout a jen tak se dívat ven byla za jeho obrovskou postelí s několika polštáři a velkou peřinou, která nabírala šampaňsky bílou barvu. U postele se nacházel malý noční stolek, na kterém byla umístěná černá lampička.
Nestačila zírat jak moc vkusně zařízený ten pokoj byl. Musel to být Malfoyův pokoj. Krásněšjí pokoj snad nikdy nespatřila. Nejistě vešla a znovu to všechno přelétla očima. Začala si prohlížet každičkou věc, která byla někde položená.
Až se jí do ruky dostala fotka, kde malý Malfoy se spokojeně culil s jeho novým koštětem. I když by to normálně neudělala, musela se usmát. Na té fotce vypadal tak lidsky, to nešlo ani popsat jak roztomile to vypadalo.
Opatrně fotku položila zpátky a pomalými kroky přistoupila k oknu, ze kterého se podívala. Musela se posadit, aby se mohla kochat pohledem na jejich úžasnou zahradu a ještě mnohem, mnohem dál.
Po nějaké chvíli, co se jen tiše dívala z okna se zvedla a i když věděla, že to nesmí začala se tiše prohrabovat v jeho šuplíkách u stolu. Našla tam různé dopisy od jeho matky, které mu psala, když byl v prvním ročníku a podobné.
Našla i pár malůvek nebo dopisování s Pansy při hodinách nebo s kým, protože nerozeznala písmo. Až narazila na truhličku se srdíčkem jako zámkem a celá nabírala šedivou barvu.
Párkrát zamrkala, protože jí šíleně zajímalo, co by v tom mohlo být. Pomalu začala dávat všechny ty dopisy pro jistotu zpátky tam, kde byli a znovu zaměřila svůj pohled na tu truhlu. Musela zjistit, co v ní je. Zvědavost v ní doslova rostla.
Najednou jí stiskl tak silně paži, že tichoulince zakňučela bolestí a narazil s ní o zeď tak silně, že jí vyrazil dech.
,,Co tady děláš?!" zasyčel na ní - Malfoy se vrátil. ,,Nemáš tady co pohledávat.." pokračoval dál se stejným tónem
Od hlavy až k patě se začala chvět. I její spodní ret se třásl jako o život. Když viděla, jak moc naštvaně se na ní díval se slovy : Crucio v očích, nechala téct své slzy po tvářích, které se nesnažila potlačit.
,,Ne prosím! Už sem víckrát nevlezu, nechtěla jsem sem jít nebylo to schválně!" bránila se zoufalým hlasem, přitom se nepřestala třást a slané horké slzy tekly jedna po druhé a po chvíli k sobě silně stiskla oči
Čekala, co se bude dít. Najednou na svém druhém rameni ucítila jeho druhou ruku. Přitiskl své rty na její čelo.
,,Omlouvám se." promluvil na ní tichým hlasem a dlouze jí ho na něj políbil
Dál strachem zrychleně a tiše dýchala a se suchým hrdlem se radši neodvážila nic říct. Pomalu otevřela oči a s nimi které měla lehce zarudlé se na něj podívala. Měl dál přiložené své rty na jejím čele, díval se do zdi a ruce měl položené na jejích ramenou.
Věnoval jí další jemňoučké líbnutí na čelo, což jí šíleně zmátlo. I přesto jí to ani trošku neuklidnilo. Proto se dál třásla jako hadí ocásek a po tvářích jí nadále stékaly slzy. Rukama jí přeljel dolů až k jejímu pasu, kde jí levou rukou zajel pod košili, kterou měla na sobě a pohladil jí po břiše.
U toho trošilinku ucukla. On přesto pokračoval dál a ukazováčkem jí přejel po boku. Obmotal jí obě dvě ruce kolem jejího pasu tak, že se prsty dotýkal jejích zad. Pomaličku o pár milimetrů pozvedla hlavu, aby se na něj mohla podívat.
On ještě dlouho se díval někam jinam se rty na jejím čele, ale poté se poodtáhl a oplatil jí pohled. Bez jakéhokoliv slova se na něj dívala. Sklonil se k jejímu levému rameni, kde jí zabořil obličej do vlasů a přitáhl si jí těsně k sobě.
Překvapením se prohla v zádech. Párkrát zamrkala a i přes tlumený strach v jejím těle kolem jeho krku mu roztřeseně ovinula ruce. Vůbec nechápala, co se to s ním děje ale dál to moc neřešila a ještě dlouho tam nehybně stáli v objetí toho druhého.




Áááá to je tak roztomilý konec :') úplně mě dojalo, jak se Draco nakonec zachoval. A strašně by mě zajímalo, co je v té krabičce - snad se to dozvím
.. Nemůžu se dočkat další kapitolky ♥ 