close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Broken soul - 15.kapitola

26. února 2012 v 18:30 | Jenny |  Broken soul
Dlouho jsem se rozmýšlela, jestli mám vůbec něco přidat, protože poslední dobou.. Nevím. Zní to trapně ale pomalu ale jistě z toho začínám mít depku, že tu nepřibívá u toho, co přidávám víc jak tři komentáře(joho, vim jak to trapně zní. -.-). Neřešte to, jsem nějaká celá divná nemám dneska na nic moc náladu. Nicméně doufám, že se vám kapitola bude alespoň trochu líbit.

Jedním z černých ručníku ze sebe utírala poslední kapičky vody, které zůstaly na jejím břiše. Pozvedla hlavu a sama na sebe se podívala do zrcadla. Snad poprvé v životě byla ráda za to, že alespoň už konečně trochu přibrala, protože si připadala jako mudlovská holka trpící anorexií. Když pohledem skouzla ke své hrudi, vybavila si jeho svalnaté ruce, kde se na levé rýsovala modrá, vystouplá žíla.

Zaoblené tvary na jeho dokonalém, vypracovaném těle. V hlavě se jí objevil překrásný obraz spícího Malfoye s víc jak uspokojující postavou. Čím víc nad tím spekulovala, tím víc cítila zvláštní pocit v břiše a po chvíli se zachvěla, načemž hned maličko nad sebou zakroutila hlavou.

I přesto co se dočetla v jeho 'truhličce zranitelnosti' byla mu vděčná za to, že se nevypatával na nic z toho, co se mezi nimi v ten moment odehrálo. Vášnivé polibky, které si navzájem opláceli byli nekočné - Věčné. Byla jedině ráda, že neví to, co se dozvěděla. A ani nevěděla, jestli mu o tom řekne.

Mezitím co tak filozofovala si naposledy obtáhla řasy. Odložila předraženou řasenku někam stranou, popadla hřeben se zlatě vyrytými hady a pomalu se s ním učesala. Udělala to samé, co udělala před pár chvílemi, přehodila si vlasy dopředu a porozhlédla se, co by si mohla vzít na sebe. Ležela tam zašpiněná, ušmudlaná, bílá košile blonďatého Zmijozelského prince.

Uslyšela hlasité 'prásk' a co nejrychleji popadla ručník, který si obmotala kolem sebe. Polekaně ale přesto s menším úšklebkem se podívala na skřítka, který stál před ní - Craggy. On jen lehce pozvedl obočí.

,,Pán vám posílá tohle..." ukázal své ruce, které měl celou dobu za zády, vtiskl jí to do ruky a stejně rychle jak přišel zmizel

Na moment se nechápavě zamračila, pak jenom lehce zakroutila nad tím hlavou a rozložila to, co držela složené v ruce. Byl to hebký svetr, který měl krémově a hodně světloučkou barvu, která byla něco mezi okrovou žlutou a světle hnědou.

Pomaličku so ho vzala na sebe, přitom rychle sklouzl po její hladké kůži. Sahal jí až po stehna, čímž se zakrývalo její citlivé místo. Ohrnula si rukávy do půlky překlodtí. Nemohla si pomoct, ale co nejopatrněji si pozvedla kus svetru u jejího krku a nadechla se, přičemž ucítila jeho vůni - Byl to svetr Malfoye, jak jinak.

Ucítila mráz, kteýr jí přejel přes záda. Lehce sama nad sebou pokroutila hlavou a odešla z koupelny směrem do knihovny, kterou objevila náhodně při její 'procházce' Manorem, usadila se do křesla a začala listovat starými dokumenty, novinami, knížkami..

Bavilo jí to vždycky číst zastaralé věci. Ne, nikdy nebyla jako Hermiona, nedokázala prosedět celý den v knihovně, přečíst úplně každou knížku.. - Tohle by nebyla ona. Na jednu stranu jí za to obdivovala, že dokázala číst úplně cokoliv, ale na druhou stranu si říkala : 'Důvod, proč nepoznala žádnou klučičí známost - Sedí pořád nad učením.'.

Někde její hlásek v hlavě říkal, že ona má co říkat, když své poprvé měla s Malfoyem. Ani se to tak vlastně nedalo nazvat - Na 'poprvé' jí znásilnil a podruhé už to bylo.. Jiné. 'Zase Malfoy!' zakřičel jí v hlavě další z hlasů, zavřela knihu, kterou si zaujatě prohlížela a šla směrem ke kuchyni.

Zahlédla v obývacím pokoji jeho vlasy. Nemohla udělat nic jiného, než se zastavit a podívala se na něj. Seděl v křesle, které bylo vedle obrovské pohovky, s opřenou rukou o opěradlo zahleděný do krbu. Párkrát zamrkala a dál se na něj se zájmem dívala. Za těch pár minut se sotva pohnul. Choval se opravdu zvláštně.

Cítila své rozbušené srdce až ve svém hrdle, které se vnitřně začalo vysušovat. Tep se jí snad zvýšul o víc, než by měl a její tělo nekontrolovatelně vyvolávalo o to víc zvláštnější pocity. Naposledy pobrala pár nádechů vzduchu a pomalým krokem s nejistotou došla až k němu, sedla si na okraj pohovky, čímž vlastně seděla vedle něj a nespustila z něj oči.

On se dál díval do krbu bez jakhokoliv pohybu, kromě mrknutí. Pod jeho očima byli znatelné, šedivé kruhy. Z jeho obličeje byla poznast únava, snad možná i zničenost? Byl to nepopsatelný moment vidět ho takhle znovu. Spomaleně otevřela pusu.

,,Měl by jsi jít na vzduch." promluvila na něj co nejtišším šeptem, on ale nijak nereagoval jenom lehoulince pozvedl obočí ,,Prospěje ti to." dodala po chvíli

,,Jak můžeš ty vědět, co někomu, jako MĚ prospěje?" zdůraznil nepříjemným tónem

,,Nejde o to, že to jsi ty ale vypadáš.. Vyřízeně." jeho reakcí byla snad poprvé překvapená a on se na ní podíval chladným pohledem s úšklebkem ve tváři

,,Co je ti vůbec do toho?!" prudce se postavil

Ona se postavila také a i přes to, jak se k ní choval zvedla ruku, aby ho pohladila po tváři.

,,Chci ti pomoct.." v tu chvíli jí co nejrychleji chytl za obě ruce jednou svou rukou, které jí stiskl neskutečnou sílou, zvedl svou druhou ruku a jednu jí vlepil na tvář

V tu chvíli byla naprosto mimo, s tupým pohledem zírala do strany, kam jí v tu chvíli směřovala hlava. Musela mrknout, aby zahnala slzy, jak moc jí to bolelo a opětovala mu pohled, který na sobě celou dobu cítila. Stejnou prudkostí jak se postavil jí strčil na zem a nebezpečně se na ní podíval.

,,Nic o mě nevíš, tak se nestarej!" zaječel na ní tak hlasitě, až se jí to vypálilo do ušních bubínků a s touto větou Malfoy odešel a ani nevěděla kam

~*~*~*~

Očima těkala ven, kde bylo zataženo a pršelo. Kapky zněly tiše, klidně - Klid před bouřkou. Stále cítila na tváři červený obtisk jeho ruky. Jak mohla být takhle naivní? Nejhorší na tom všem bylo, že na zlomek vteřiny si myslela, že je jiný. Věřila mu - To nejhorší, co kdy mohla udělat.

Zaregistrovala malý vánek vůně, kterou ucítila ve svém nose. Slyšela ho dýchat, jeho oči byly zaměřené na ní.. A stál za ní. Ruce, kterými jí už tolikrát uhodil jí objal kolem ramen, načemž ona instinktivně je popadla a prudce je ze sebe sundala.

Po pár chvílích koutkem oka zpozorovala, jak se jeho ruka blíží k její tváři. Automaticky dala hlavu na stranu, což bylo snad ještě horší, protože mu hleděla přímo do očí. Celou dobu byl lehce předkloněný, to ale ona nemohla vědět, páč nemá oči v zádu. Ani ne za půl vteřiny od něj odvrátila pohled a zadívala se znovu ven z okna.

Jeho teplý dech jí začal šimrat na krku. V tu chvíli se postavila s rozzuřeným výrazem v obličeji a otočila se na něj. To, co se odehrálo v setině vteřiny se seběhlo moc rychle - Chytl jí kolem boků a opřel jí o zeď.

Dlouze se jí zadíval do obličeje. Tohle jí znervózňovalo, ale nenechala to na sobě znát. Po pár chvílích se přiblížil k její tváři, na kterou jí uhodil a opatrně jí přes ní přejel svými rty, přitom ukazováčkem jí přejel po stehně.

Byla z toho dost zmatená. Nedokázala ani vysvětlit jak divná tahle scéna a chvíle byla. Zachovala i přes to chladnou hlavu a zřetelně, přesto tiše řekla:

,,Přestaň."

 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Sola F. Sola F. | Web | 26. února 2012 v 20:45 | Reagovat

Nádhera, ale... tos to musela takhle useknout?! Já chci vědět jak to dopadne!

2 Nikinka Nikinka | 26. února 2012 v 21:01 | Reagovat

Áááá, dokonalé! ♥ Strašně se mi líbí, jak se pořád ovládá a snaží se chovat Malfoyovsky, přitom ji má někde uvnotř rád...je to pocitózní :D ! Moc se těším na další kapitolku, snad bude co nejdřív :-)
PS: Tahle kapča byla dlouhá = *to se mi líbí* :D :D

3 Guenon Guenon | Web | 26. února 2012 v 22:35 | Reagovat

Malfoy jeden měkká, proč už jí nevyzná lásku a nedá s tímhle pokoj, stejně to udělá! Všem by se nám ulevilo.
Mimochodem, ten konec byl děsně useklej. Ty víš, jak čtenáře navnadit, fakt že jo:D
Kapitola se moc povedla, jsi šikula. Těším se na další:D

4 Sonnie Black* Sonnie Black* | 28. února 2012 v 18:47 | Reagovat

Pozrela som sa na tvoj /možno nový, možno nie, ale ja ho vidím prvý (a rozhodne nie posledný) krát/ a zastavilo sa mi srdce. Blaiseee!! O_O odpadla som ;)) Krásny
A k poviedke. Vyzerá skvle, prečítala som si ju, zatiaľ, len tak "zbežne" ale určite, určite! sa k nej vrátim, vyzerá byť ÚŽASNÁ! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama