close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Broken soul - 17.kapitola

25. března 2012 v 15:50 | Jenny |  Broken soul
Poslední dobou nemám vůbec chuť nic psát, do toho sem ještě byla nemocná a tak i tak je venku tak krásné počasí, že kdo by chtěl sedět u počítače? .. Přesto vám přináším další kapitolu po delší době a doufám, že se vám bude líbit.

Se zaschlými slzy na tvářích měla stále zaměřený pohled do stropu, kam zírala už delšé dobu a i přes bolestí krční páteře tam dál zírala. Jenom to, že si přiznala nějaké city k Malfoyovi jí překvapilo samo o sobě. Ale že by ho doopravdy milovala?

To by bylo hodně stupidní. Nenormální. Šílené. Neuvěřitelné. Odporné..? Ne, to poslední slovo ne. Bylo by to hodně zvláštní. U ní by to nebyla žádná novinka, sama o sobě je trochu zvláštní a něčím charakteristická, jako každý normální člověk.

Zamrkala, když najednou spatřila průzračně modrá kukadla, která patřila Craggymu. Na chvíli zapomněla, o čem vlastně přemýšlela a s otupením v obličeji se dívala na skřítka, který bezeslova jí oplácel a díval se na ní stejně, jako ona na něj.

Vypadalo to zvláštně, jak jeden se na druhého díval bez jakéhokoliv pohybu ale se zrozumitelnými slovy, která se dala vyčíst z očí toho druhého. Na tváři toho ubohého, ušmudlaného skřítka se objevilo pousmání, zvedl svou stejně ušpiněnou ruku jako byl on sám a zděšenou a křehkou dívku, která před ním byla pohladil po jejích vlasech.

,,Slečno.." oslovil jí tím nejjemnějším hlasem, jako kdyby se za chvíli měla rozbrečet a on jí nechtěl ublížit ,,Jste tu už nejmíň dvě hodiny. Craggy vám radí, aby jste se šla najíst." mrknul tak, že jeho velká kukadla zmizela na moment pod jeho roztomilými řasy

Snad poprvé sama od sebe chtěla promluvit, proto rozevřela své rty. Ucítila, jak se jí rozechvějují hlasivky, a jak říká:

,,Jsi moc hodný, Craggy ale.. nemám hlad."

Jako kdyby mluvila do zdi, tak jí chytl opatrně za ruku a přemístil se s ní tak, jak tam seděla. Ani se kolem sebe nerozhlédla, táhnul jí za sebou a nakonec jí posadil na podobně velké křeslo a i podobně vypadající, na kterém byla připoutaná v tom sklepě.

Na to ale vůbec nemyslela a cítila, jak je pohodlné, mekké.. Opřela se zádama o opěradlo a očima zabloudila před sebe. Viděla, jak maličkatý tvor, který vždycky vypadal stejně bezmocně, jako ona jí nesl na stůl tolik jídel, jako v Bradavicích.

Překvapením ho sledovala než by ale zpozorovala vše. co přinesl, tak jí dal před obličej prázdný, velký, porcelánový talíř. Nechápavě se na něj podívala, načemž on rukou mávnul ke stolu.

Dál se na něj dívala, on se maličko zakřenil a začal jí nandavat různé pochoutky, které tam ležely na talíř. Do poháru, ze kterého musel pít sám pán domu Lucius Malfoy jí nalil dýňovou šťávu, kterou pila .. už si to ani nepamatovala.

Nemusel to nijak komentovat, aby pochopila. Postupně všechno, co tam leželo snědla s chutí a její žaludek, který byl týdny zanedbaný se začal spokojeně plnit. Poté, co skoro všechno zmizelo tam, kde mělo jen s rukama na břiše se dívala na stůl a na rtech se jí objevilo pousmání.

,,Pán vás chce vidět.." řekl skoro tlumeným šepotem při uklízení všeho prázdného nádobí

Bez jediného slova na to pouze přikývla, zhluboka se nadechla, postavila se na nohy a s narovnnými zádami šla tam, kde byla před tou velkou scénou - Jeho pokoj. Kde jinde by mohl být? (hloupá otázka, když je Malfoy Manor velké sídlo)

Když už za sebou zavírala dveře a otočila se, uviděla ho jak sedí na kraji posteli zády k ní. V hrdle jí uvízly sliny, které zrovna polykala. Hruď se jí začala zvedat a klesat co nejnápadněji, jako kdyby bylo nebezpečné jen dýchat.

,,Posaď se." přikázal jí, ale ne hrubým tónem spíš jako kdyby s ní mluvil úplně normálně

Každým ťapotem jejího studeného chodidla se přiblížila blíže k němu, až se posadila naproti čela postele, přesně doprostřed 'vedle' něj. Jednu svou nohu nechala nataženou, druhou lehce pokrčila a své oči zabořila dlouze do jeho boku.

Až po pár chvílích je zvedla o něco výš - Ruce měl spojené k sobě a opřené je měl o kraj postele, páč kolena měl od sebe. Nechtěla očima jít ještě výš, páč se už neodvážila - alespoň si to myslela - a její srdce se rozbušilo víc, když se posadil vedle ní tak, že jeho bok od toho jejího byly od sebe jen pár centimetrů.

Proto nemohla jinak, než dlouze mrknout a podívat se mu do jeho tváře, kde byly stopy po její ruce = opět. On dělal celou dobu to samé, co ona - Díval se jí do tváře ale ani jeden z nich se nepodíval tomu druhému do očí.

Zvedl pomaličku svou levou ruku, kterou jí zajel ke tváři až do vlasů. Jako kdyby to udělal schválně, tak co nejpomaleji se k ní začal sklánět. Opravdu chtěla ale vážně CHTĚLA se dostat ke slovu. Něco říct, aby to neudělal. Ale její reflexy začaly být spomalené. Až když už byl milimetr od jejích rtů, tak je otevřela a on se stačil dotknout se jich těmi svými a tím jí věnovat ten nejněžnější polibek, který jí mohl věnovat.

Každým nádechem začala jeho vůni vnímat čím dál víc a víc. Byl to jeden dlouhý a nekonečný polibek a ona si v tu chvíli přála, aby neskončil. Čím déle byl v takovéto blízkosti, tím více se jí srdce rozbušovalo a její smysly se otupovaly - Jedním polibkem.

Jeho rty začaly opouštět ty její, přitom jeho ruka jí přejela po zádech, nechal jí někde uprostřed a co nejopatrněji si jí začal k sobě přitahovat ale měl stále přivřené oči.

,,Pojď ke mě." zašeptal jí co nejtiššeji k uchu, jako kdyby v tu chvíli bylo přes třistatisíc lidí v jeho pokoji a musela to slyšet jenom ona

Na nic se ho nezeptala, pomalu se k němu přisunula tak, že si jí mohl k sobě o něco přitisknout. Nedal jí ani možnost, aby se na něj podívala, protože začal pomalu nasávat nosem její vůni vlasů.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Sola F. Sola F. | Web | 25. března 2012 v 18:52 | Reagovat

To je tak krásně romantické ♥♥ Moc se ti to povedlo =))

2 Nikinka Nikinka | Web | 25. března 2012 v 19:59 | Reagovat

Jéé, když jsem se šla podívat na tvůj blog, příjemně mě překvapilo, že jsem tady našla další kapitolku :) ...
Teď ke komentu...
Musím souhlasit se Solou F. - je to krásně romantické a nádherně vystihnuté. Nemůžu si pomoct, ale strašně se mi líbilo, že jsi tak detailně popsala, jak tam sedí :D. Mám ráda takové drobnůstky.
Moc hezká a povedená kapitola. Už se těším na další :)

3 Guenon Guenon | Web | 25. března 2012 v 20:21 | Reagovat

Krásné to bylo, romantika ti fakt jde. Mám z toho lepší náladu, což vůbec není dobré, jelikož teď píšu depresivní kapitolu a musím zůstat špatně naladěná :D
Ale moc jsem ráda, žes něco napsala. A doufám, že se tu budeš objevovat víc, chybíš nám :) Už dost lidí prochází krizí :D

4 Sára Sb Sára Sb | Web | 26. března 2012 v 14:35 | Reagovat

Opět senzační pokračování, čtu tvé povídky hrozně ráda, těším se na další, šup šup :-)

5 LuCc LuCc | Web | 26. března 2012 v 21:29 | Reagovat

Tuhle povídku miluju !!! =)

6 Severusoložka Severusoložka | E-mail | Web | 26. března 2012 v 23:40 | Reagovat

Ahoj, moje milá kolegyně Jenn. Moc se mi tvoje povídka líbí a až vychytáš pár chybiček, bude dokonalá. Souhlasím s ostatními, moc se mi líbí tvůj smysl pro detail, ten dělá z povídky vždycky silný prožitek. Jen tak dále.
A kdybys měla zájem, přidala jsem kapitolku Hope. :-)

7 Cissy Cissy | Web | 29. března 2012 v 20:32 | Reagovat

Milju ty tvoje nádherně popsané scény :) Vždycky se při nich usmívám jako debil :D
Krásná kapitolka, těším se na pokráčko :)

8 Sára Sára | Web | 6. dubna 2012 v 20:09 | Reagovat

:-)

9 Nikinka Nikinka | Web | 7. dubna 2012 v 15:57 | Reagovat

Jéé, máš hezký nový design :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama