Přináším po delší době další kapitolu téhle kraťoučké povídky. Omlouvám se, že jsem se dlouho neozvala ale znáte to : Já mám jiné starosti. Spala tady u mě celý víkend kamarádka, byla jsem na nákupech, potom myšlenky zase někde támhle v háji kvůli němu .. No jo no . Nebudu vás tady otravovat řeči nějaké hloupé holky - Přeju hezké počteníčko . ;))


Drahé břicho, omlouvám se za všechny motýlky. Přicházejí pokaždé, už uslyším jeho jméno. Když začnu vnímat jeho vůni, přítomnost .. Nebo na rtech vykouzlí jeho překrásný úsměv, či z úst yvpustí obyčejné "Ahoj".
Jeden jediný jeho pohled mi na tváři vykouzlí úsměv, začnou mi rudnout tváře jako o život, a pak přijdou ty malé potvůrky v tobě - V mém bříšku. Občas ti způsobím i pěkné křeče, když začnu myslet na špatné věci, které se týkají celé situace, které se týkají jeho.
Tím chci říct co? Tohle ti způsobuji jenom proto, že vím, nebo mě mrzí, že s ním nic nebudu mít. Hodně mi to ubližuje a proto ještě jednou se omlouvám za ty motýlky. Mrzí mě to.




Ááá nádherné! Přesně vím, o čem mluvíš (vlastně píšeš, hihi
)
.

Těším se na další mini-kapitolku.