close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Z pohledu Jenny Folprechtové - 7.kapitola

23. června 2012 v 12:41 | Jenny
Po delší době je tu další kapitola "Z pohledu Jenny Folprechtové" . Hodně jsem tuhle povídku zanedbávala, páč jsem na to neměla čas, ani náladu a ani chuť. I teď nemám nejelšpí náladu, ale chci Niki udělat radost, tak se prostě přemůžu . ;) .
A taky bych vám chtěla oznámit, že "Z POHLEDU HERMIONY GRANGEROVÉ" se napůl ruší. Kdyby jste viděli, kolikrát v plání tak ani není, nebo se neděje nic zajimavého .. A hlavně : Já jí vždycky odfláknu a nebaví mě jí psát. Opravdu vůbec.
Nicméně - Snad se vám kapitola bude líbit. ;)

Tři dny - mimochodem je číšlo tři moje šťastné a oblíbené číšlo - utekly rychleji, než jsem čekala od omluvy Hermiony. Venku pršelo, jako kdyby už nikdy nemělo přestat, načemž Harry stav se zlepšil, proto mohlo místo toho svítit slunce, aby i atmosréfa kolem vypadala lépe.

I když - Déšť mi nevadí, tak nechápu, proč o něm mluvím špatně. To máte jedno .. Nicméně jsem se procházela a tak nějakt.. Přemýšlela. Ale nad hroznými kravinami. Byly to nesmyslné blbosti. Chvílema jsem chtěla jít do Prasinek, zajít do obchůdku dvojčat Weasley, poté jsem spekulovala nad tím, jaké by to bylo, kdyby se zmrzlina nikdy neroztekla, i kdyby bylo sebevíc horko.

Prohrábla jsem si své vlasy, přičemž jsem se v duchu poušklíbla. Ano, déšť mi nevadí, ale když mám mokré vlasy .. To opravdu nesnášim. Vypadám pak jako kokršpaněl. Potichu jsem se zasmála, když jsem si vzpomněla, jak jsem s rodiči jezdívávala k prababičce, která kokršpaněla sice měla, ale se třemi hlavami.

Bylo to roztomilé stvoření. Došla jsem do hradu, ale začala jsem se pomalu procházet chodbami. Najednou se mi do hlavy dostal někdo, koho jsem nečekala - Malfoy. Trošku nechápavě jsem se nad sebou zamračila.

Zjevil se mi v hlavě ten .. "polibek". Ale po pár vteřinách jsem se prudce zastavila a párkrát zamrkala - Viděla jsem sebe s ním, jak se spolu líbáme. Zakroutila jsem okamžitě hlavou a šla dál. Jako kdybych na to měla štěstí, tak kolem mě prošel. Otočila jsem se na něj, ale na dále jsem ho řešit nechtěla a zamířila do knihovny, kam jsem si sedla a sáhla po první knize, kterou tam někdo nechal.

Byla šíleně nudná. Ale opravdu. Hnus. Projížděla jsem očima mezi řádky, snažila se jí číst jako každou jinou knihu, ale mezitím jsem zívala a byla z toho šíleně unavená. Na pár vteřin jsem zavřela oči, abych si odpočinula.

,,Folprechtová.." uslyšela jsem ten lehce překvapený podtón jeho hlasu, ale přesto se snažil mé příjmení vyslovit co nejutrálněji

V mžiku jsem rychle otevřela oči a dělala jsem, že si čtu. Po chvíli jsem zvedla hlavu k té jeho. Když jsem se mu podívala do obličeje, zničehonic se mi potichu rozbušilo srdce, načemž jsem cítila, jak se mi tváře naplňují krví, ale snažila jsem se udržet. Těkala jsem po něm očima.

Proč proboha proč?! Co se to se mnou děje?! .. Uh, měla bych už něco říct. Pořád na mě kouká.. U Merlina.

,,Co potřebuješ?" zeptala jsem se naprosto normálně

,,Ne, nic." ušklíbl se, pokrčil rameny a odešel z knihovny

Moje nohy mě nechtěly poslouchat, prostě jsem se zvedla a šla za ním. Sakra, sakra, sakra! Jak můžu být tak blbá? .. Proč vůbec se obtěžuju?! Vždyť je to idiot!

,,Myslela jsem, že něco potřebuješ, když jsi vyslovil moje příjmení.." musela jsem si opět prohrábnout své vlasy, páč byly opravdu nechutné

Jo holka, myslíš špatně. Bože, ta věta zní tak trapně. Fuj. Blé. Řekla bych něco hodně vulgárního, ale to si raději odpustím.

,,Myslel jsem, že ti řeknu nějakou urážku, ale pak jsem si to rozmyslel.." ušklíbl se ,,Pokud po ní tak toužíš, klidně ti jí řeknu."

Cítila jsem v sobě takový vztek! .. Ale udržela jsem se a pouze jsem se na něj znechuceně podívala.

,,Ne, to opravdu netoužím." odešla jsem do společenské místnosti, kam jsem si sedla

Přisedla si ke mě Hermiona. Pouze jsem jí věnovala jeden pohled, ona se na mě usmála, já jí ignorovala a zadívala se do krbu.

Naštěstí, že pak odešla, páč do mě hustila něco o Dějinách, ani nevím proč mi to říkala, ale neřešila jsem to. Postavila jsem se a šla za Harrym na ošetřovnu.

,,Ahoj." pousmála jsem se a sedla si k němu

,,Ahoj." poumání mi též oplatil

,,Tak .. Jak ti je?" zeptala jsem se, přitom jsem si ho od hlavy až k patě prohlédla

,,Nějakým způsobem - Dobře. Nebo už je to lepší." zadíval se na mě ,,Jak se máš?"

Jak se máš .. To je otázka. Jsem naštvaná, trochu zklamaná a ani nevím z čeho, potřebovala bych, aby mi někdo poradil, jsem úplně v háji.. Rodiče mi píšou oba dva stejný dopisy, nevím co si o tom mám myslet, přijde mi to nenormální, mám chuť křičet, brečet, něco rozmlátit.. Možná si ublížit ...

,,Mám se dobře." nasadila jsem ten nejfalešnější úsměv, který mi sice moc nesežral, ale pochopil, že se o tom nechci bavit tak pouze přikývl, zacož jsem mu byla vděčná ,,Budu muset jít. Tak.. zatím." znovu jsem se pousmála a odešla ZASE do knihovny

Jen tak jsem brouzdala mezi regály, popadla jednu knihu, kterou jsem už četla, sedla si a začala v ní listovat. Zase ten, koho jsem chtěla nejmíň potkat si sedl naproti mě. Když jsem se na něj podívala, na rtech mu hrál pobavený úsměv. Pohled mi oplatil, takže mě zachránil od toho, že bych ho prozkoumávala, což jsem si zakázala .. Musím si potom dát facku.

Další facku si musím dát za to, že jsem se na něj jemně usmála. Jak jsem se mohla usmát?! Proč? Proč? Fuj !

,,Dobrá nálada?" zeptala jsem se naprosto zbytečně, páč to bylo vidět

,,Skvělá." přikývl s pobaveným úsměvem, který mu slušel víc, než když se šklebil

Další moudro jsem prohlásila. Opravdu úžasné. Jsem opravdu ta nejhloupější, nejnaivnější, nejstrašnější holka na světě.

,,Alespoň někdo..." prohlásila jsem s pokusním úsměvem a zabloudila očima mezi řádky, aby mi dal pokoj

Samozřejmě - Byla jsem tak blbá a podívala se na něj, že jo! To snad neni ani možný!

,,Co se stalo?" zeptal se, jako kdyby ho to zajímalo

Určitě někoho jako Draca Malfoye, arogantního idiota ze Zmijozelu bude zajímat, co se stalo mudlovské šmejdce - Leda tak ve snu, to ani to ne.

,,Nic zvláštního.. Rodiče mi posílají to samý.. Otec náhodně stejný text a matka taky.. A na zbytku nezáleží.. Holčičí kraviny." odpověděla jsem prostě

Podezíravě se na mě podíval, ale já jsem nasadila naprosto nezaujatý výraz.

,,Mně to můžeš říct..já holkám rozumím." ušklíbl se

Jo, tak určitě. Proč bych mu říkala o svých problémech? Hošánek si nadělal do kalhot ne?

,,Proč se o mě tolik zajímáš?" zdramatizovala jsem to udivením, přitom mě to spíš ani tak neudivovalo, spíše zamíjalo

,,Nezajímám." pokrčil rameny a podíval se někam jinam

Škoda, nezafungovalo to. Pozvedla jsem pouze obočí, povzdechla si, zaklaplazvedla se a odcházela. Připomnělo mi to .. Ani nevím proč. Ale vybavilo se mi, jak jsem takhle seděla se svým nejlepším kamarádem a oznámila jsem mu, že musím odejít. Že už se.. Nevrátím do mudlovského světa.

,,Počkej.." uslyšela jsem ho ještě

Kdyby se mi tohle nevybavilo, nezačala by mi sama od sebe stékat slza po tváři, kterou jsem utřela palcem a otočila se na něj. Proč tohle dělal? Ať už táhne proboha! Stoupl si a došel ke mě.

,,Zajímám se o tebe, protože nejsi jen obyčejná mudlovská šmejdka." a z jeho hlasu znělo, že řekl to první, co ho napadlo

,,Nezapomeň dodat : Jsi totiž nechutná, hnusná a divná šprtka." pronesla jsem s menší ale nepatrnou ironií

U mudlů jsem byla naprosto pohodová, normální holka, se kterou byla sranda do pohody i nepohody... A tady mám tohle image - Prostě jenom šprtka.

,,To možná jo, ale..dokážeš být i milá, přátelská, krásná, hodná a.." ušklíbl se ,,Co to povídám? Jsi nechutná, hnusná a divná šprtka."

Oh, no děkuji že jsi mi zlepšil náladu. O to víc jsem si přála svého nejlepšího kamaráda. Carlos. Hrozně mi chybí. Děsně. Je to nepopsatelný, jak já bych ho potřebovala. Tady. Teď.

,,Tak vidíš. Proto Draco Malfoy nesmí a nemá se zajímat o mudlovskou šmejdku." řekla jsem, načemž jsem mu zvýšila ego a znovu jsem odcházela

Najednou mě zase dohnal. Idiot. Kretén. Imbecil.

,,Ale co když chce?" položil naprosto hloupou otázku

,,Poníží se. Zmijozelácí jí totiž nesnáší. Jako všichni."

Měla jsem tolik přátel, které jsme musela opustit. Vůbec se mi sem nechtělo, bylo to jako za trest, to nejhorší, co se mi mohlo stát. Dlouze jsem mrkla a krátce jsem se na něj podívala.

,,Omluv mudlovskou šmejdku. Mují jít brečet někam, kde jí nikdo neuvidí." sklopila jsem pohled a opravdu odešla, protože mě to už nebavilo s ním diskutovat

Cestou jsem potkala Harryho, kterýho evidentně propustili, ale rukou se trochu opíral o stěnu.

,,Ukaž, pomůžu ti." vzala jsem ho za ruku, kterou jsem si dala jsem rameno a šla s ním do VS

,,Děkuju." pousmál se

,,Nemáš zač." došli jsme tam, otevřela jsem mu a společně jsme došli ke stolu, načemž se pomalu posadil

,,Jsem ráda, že tě propustili." pokusila jsem se o úsměv

,,To já taky." přikývl s úsměvem a zadíval se na mě ,,Jenny.. Opravdu ti nic není?" zeptal se mě, jako kdyby se už ptal

,,Nic zajímavého.." pokusila jsem se o další falešný úsměv a přála si, abych už odtud vypadla ,,Bolí tě ještě něco?" změnila jsem téma

,,Trochu žebra ale.. to už je dobrý." usmál se ,,To nic není.." nandaval si jídlo

Jak já bych si přála mít jeho optimismus. Opravdu hodně.

Z pohledu Draca Malfoye
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nikinka Nikinka | Web | 23. června 2012 v 12:54 | Reagovat

Áááá to je tak... pocitózní ♥. Děkuju, že jsi to napsala :D. Jsi fakt hrozně hodná (taky milá :D). :) Vždycky nemůžu u těch popisků, kde přemýšlí nad Dracem... z toho jsem vždycky úplně mimo :D :-). Nádherná kapitola.

2 Sára SB Sára SB | Web | 25. června 2012 v 19:32 | Reagovat

Super, krásné, nádherné- jdu na další :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama