Jsem tady s přepsanou kapitolou téhle povídky. Možná ji ještě hodnekrát přepíšu, protože si chci nechat na téhle povídce záleežet, aby dávala smysl, aby se mi alespoň.. Trochu povedla. Takže nanovo : Snad se vám bude líbit :) A vkládám sem odkaz na trochu jinou píseň :D : http://www.youtube.com/watch?v=ePLKJSfjb8M&feature=related

Zdajíc se nekonečné, studené a temné, kachlíkaté chodby mě občas děsí stejně, jako všechny ty vězně tady. Temný Pán si vždycky potrpěl na pravidlech, ale to, co dělal bylo extrémní. Přesahovalo to všechny meze zdravého rozumu i chápání - Dvě věci, které nikdy neměl.
Jestli byl přísný tenkrát.. Nevím, jak mám nazývat to, jaký je teď - a to jsem inteligentní a vyspělý člověk - když už předtím byl nesnesitelný. Jeho hlas je děsivější, než kdy jindy. Jeho "krásný" úsměv na tváři dokáže toho udělat víc, než jen to, že se zachvějete.
Už se tu najde málokdo, kdo by si na beznosé stvoření otevřel pusu. Stane se sebemenší prohřešek, potrestá je, umučí je.. Stačí opravdu málo, skoro nikoho nezabil, protože jak už hodněkrát pravil : ,,Takovou radost jim přeci nemůžu udělat. Všechno utrpení by pro ně skončilo dvěmi slovy, za které by mi museli tisícero děkovat.".
A i když nejsem na jeho straně - zkuste to někomu prozradit a uvidíte, že se Draco Malfoy pomstí, muhehehehe - tak musím uznat, že má nějakým způsobem pravdu. Když by zvedl hůlku, vyslovil smrtící kletbu, čímž by je zabil.. Bylo by to až moc jednoduché. Všechno jejich trápení by ukončil.
Nikdo tady nechce žít. Pod touhle diktaturou. Všichni doufají, že přijde den, kdy snad Harry Potter povstane z mrtvých, nebo se narodí podobné dítě.. Ale doufají marně. Pořád se mě na tohle ptá jedna malá holčička, jmenuje se Rosie.
Má dlouhé, blonďaté vlasy a přenádherné, mořsky modré oči. Andělská tvářička s menším pozůstatkem utrpení. Co tím myslím? .. Jednou tomuhle roztomiloučkému andílkovi spadl na zem medvídek. Smrtijed jí ho nechtěl vrátit a ona se začala vzpírat řetězům, kousla ho do ruky a utíkala si pro něj.
Voldemort to samozřejmě nenechal bez následků. Můžu vám říct, že tenhle křik si budu pamatovat až dokonce života. Polil jí půlku obličeje nějakou žíravinou. Vždycky když se mě se slzami v očích zeptá : ,,Jsem hezká, Draco?" .. Odpovím ji : ,,Jsi ta nejhezčí holka, kterou znám."
Jenom nevím, co ji mám odpovědět, když se zeptá : ,,A Draco? Narodí se druhý Harry Potter?" .. Vždycky jí pokárám za to, že vysloví jeho jméno, protože se to nesmí. .. Maličká Rosie. Je mi líto to, že už s tím obličejem nic neudělám.
Snažil jsem se to nějakým způsobem vyléčit, marně. Zůstane jí to dokonce života. .. Ale přísahám vám, že jestli se někdy tenhle svět dá dopořádku a Bradavice budou zase jako dřív, a někdo začne nadávat tomuhle andílkovi, tak mu nemálo ublížím - A to kdybych nesplnil, tak už se nejmenuju Malfoy!
Nicméně .. Pokaždé mě dostane to, jak si náš "Velkej Pán" chce zvýšit ego a zlepšit náladu tím, že když rozděluje lidi do cel, pokaždé oddělí od sebe jakoukoliv rodinu. Jenom občas se stane to, že dítě je v cele s matkou\otcem.
Vždycky mi naskočí husí kůže, když procházím mezi celemi a vidím ty beznadějné, vybledné - občas vychrtlé - tváře lidí, jak na mě se špinavým obličejem zírají, s rukama přikovaný k řetězu. Už tam nespatříte nenávist, ani lásku - i když by mě měli všichni milovat .. omlouvám se, ego se vrací - ale hlavně ani trochu naděje.
Vyčtete z jejich tváří a výrazů, že čekají na milosrdný den, kdy tohle utrpení skončí. A tady jsou dvě varianty - Buď čekají na smrt nebo na to, až se stane zázrak a Lord Voldemort padne. Pár lidí mi už řeklo, že jsem třeba JÁ ten druhý Harry Potter, když k nim tajně pašuju jídlo, léky, pití..
To by byla ironie osudu - Být někým, koho jste nenáviděli.




Nádhera :)
► Draco Malfoy pomstí, muhehehehe
Ach :( Chudinka Rosie :(
Umírám s těch Draaocvých poznámek
Takhle povídka je úžasná :) Úplně mě vtáhne do děje a uplně vidím ty cely a tak.. Strašně moc mě zajímá, jak to bude všechno pokračovat ;)
Doufám, že další kapitola se objeví brzy ;) :)