7. srpna 2012 v 13:21 | Jenny
|
Poslední dobou jsem se dala na Dramione jednorázovky jak koukám :D . Nevím proč, ale prostě když jsem si přečetla ten citát, tak semi vybavil Dracouš <3 :') . Uvidíte sami. TENTO ČLÁNĚK JE PŘEDNASTAVENÝ.
Draco Malfoy, nejvyhledávanější kluk nejeno na škole ale i v kozelnickém světě obecně, stál na Astronomické věži a čekal na dívku, která s ním poslední doobu trávila čas - Ano, byla to Hermiona Grangerová. Rozhodl se udělat to, co měl už udělat na začátku..
Nemohlo to takhle jít prostě dál. Nemohl se dál přetvařovat a dělat, že se nic neděje. Šlo o jeho hrdost. O jeho Malfoyovství, nemohl to přeci jen tak zahodit! Po těch všech letech to nebylo ani možné.
Nevěděl, co ho ten den popadlo, ale jednou měl namířeno do knihovny a tam seděla. Chtěl jí ukázat, že dokáže být i jiný, tak se snažil být k ní milý, což na ní zabralo a zamilovala se do něj.. Aspoň si to myslel.
Zamilovala se totiž jenom do té jeho falešné, "dobré" stránky. Ze začátku mu to opravdu šlo, ale už ho to začínávalo omrzovat. Už se nechtěl chovat jinak, chtěl být sám sebou, chtěl být Malfoy, má jen jednu stránku, žádná špetka dobra v něm není a nikdy nebude.
,,Chtěl si se mnou mluvit, Draco?" ozval se její hlas za jeho zády
Otočil se na ní a zadíval se na ní. Stála tam s menším pousmáním na rtech. Škoda, že tenhle úsměv ji zamrzne hned jak řekne to, co ji potřebuje říct.
,,Ano, to chtěl." přikývl ,,Hermiono, to, co bylo mezi náma .. Nebylo opravdové." začal
Zmateně zamrkala.
,,Ale ano, bylo. Vždyť-"
,,Nech mě domluvit." skočil jí do řeči a ona sotva na to přikývla ,,Už nechci být někým, kdo nejsem. Zamilovala jsi se jenom do toho Malfoye, kterého si přeješ a ne do toho, který doopravdy jsem. Už mě nebaví se přetvařovat a vím, že se nezamiluješ do mého pravého já." přistoupil pomalu k ní a zadíval se jí do očí ,,Tímto ti chci říct - Sbohem, Grangerová. Uvidíme se u večeře." obešel ji a bez jakéhokoliv slova odešel
Sice zaslechl tiché vzlyknutí, ale už se za ní nevrátil. Ladně scházel schody dolů a s pozvednutou hlavou šel chodbou. Někde hluboko uvnitř se za ní chtěl vrátit, ale nechtěl si přiznat to, že by opravdu měl v sobě něco dobrého.
Je lepší být nenáviděn pro to, jaký jsi, než být milován pro to, co nejsi.
,,Tímto ti chci říct - Sbohem, Grangerová. Uvidíme se u večeře." obešel ji a bez jakéhokoliv slova odešel. - To bylo od něj dost hnusné. Bože... tyhle tvoje jednorázovky mě jednou zabijí ♥
. Opět dokonalé, úžasné, (pocitózní).
. Je to můj oblíbený pár a navíc... když to píšeš ty...
.
A mně osobně náhodou nevadí, že píšeš poslední dobou Dramione