První kapitolkaa :)) . .. Ach jo .. Proč jsem se přihlašovala? :D To je ostudaaaa... Snad se vám alespoň trochu bude líbit. Kdyby tam byla nějaká blbost, omlouvám se já jsme to psala mimo první díl, který jsem i nepustila :D

Stáli jsme na mudlovském, vlakovém nádraží. Matka mi už několikrát vyprávěla o sloupu, kudy se projde na nástupiště 9 a 3\4. Chladně jsem dlouze mrkl a pozoroval děti ve stejném věku, jako jsem byl já, jak radostně přecházeli na druhou stranu.
S úšklebkem jsem bez jakékoliv nadšené či roztěkané reakce jsem prošel - Octl jsem se na nástupišti i s rodiči. Rozhlédl jsem se. Podíval jsem se na svého otce. Pouze jsem pokynul hlavou a věnoval jsem významný pohled své matce. Klekla si ke mě, pohladila mě po tváři, líbla mě na čelo a objala mě.
,,Buď hodný, Blaisi. Nedělej žádné problémy a užij si to tam." řekla mi potichu do ucha, odtáhla se ode mě a věnovala mi maličké pousmání
Pouze jsem přikývl a s pohým : ,,Ahoj" jsem pomalu šel nastoupil do vlaku. Ještě jsem se otočil a všiml si, jak se začali zase hádat. Zakroutil jsem nad tím jenom hlavou a hledal jsem prázdné kupé. Když jsem ho našel, posadil jsem se tam a zadíval se ven z okna.
Pocítil jsem pocit volnosti. Už žádné poslouchání rodičovských hádek, upjatost mého otce a mnoho dalších .. Už budu jen já. Já budu "svým pánem" a budu si moct dělat, co chci do určité míry.
S pocitem úlevy jsem se díval na mihnoucí se krajinu kolem mě a přemýšlel jsem, co se bude dít dál. Určitě skončím ve Zmijozelu, protože jsem z čistokrevné rodiny. Jaké tam budou asi předměty?
V kupé jsem byl celou dobu sám, ale nijak mi to nevadilo, protože jsem věděl, že to mít těžké v kolektivu nebudu. Je to první ročník, budou tam čistokrevní kluci stejně jako já a obecně - Kluci to mají mnohem lehčí, se spřátelit než holky.
Tak dlouho jsem takhle zamyšleně hleděl z okna, až se vlak zastavil a slyšel jsem, jak nějaký muž pokřikuje:
,,Prváci, za mnou!"




Takový malý a tak chladně Zmijozelský ♥
. Mám mnohem raději tyhle postavy, které ve filmu tak moc nevystupovaly, protože to čtení je potom... jak to jen říct... záživnější. Nevím, co řekne, co se stane..
Snad chápeš, co tím chci říct
. Část se mi moc líbila, těším se na další :).