close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Blaise Zabini

24. prosince 2012 v 12:00 | Jenny |  A snippet of my life
Může být mnoho teorií o životě Blaise, v hlavě jich mám taky spousty, ale v jednu chvíli mě napadla tahle :)) Snad se vám bude líbit

Zdravím, všichni mě znáte jako tajuplného, snědého chlapce, který chodí do Zmijozelu - Ano, jsem to já, Blaise Zabini. Pokud vás alespoň trochu zajímám - což bych měl - čtěte dál pokud ne, vaše smůla. Nebudu se omlouvat za aroganci, je to zmijozelský zlozvyk, kterého se už nezbavím. Nicméně bych rád začal:

Je mi "už" sedmnáct let. Je to věk, kdy se počítá s tím, že budeme vyspělejší. Když se podívám ale na mé spolužáky, jsem asi jeden z mála, co se chová normálně. Trochu bych odbočil a řekl něco málo o své rodině, nebo bych spíš chtěl zodpovědět na dotaz - Proč má rodina je tak bohatá, když není až tak slavná?

Když mi byli čtyři roky, moji rodiče se rozvedli a otec se na mě vykašlal. Od té doby jsem ho neviděl, takže jediné, co mi zbývá, je pár fotek a útržků z mých vzpomínek. Má matka každou chvíli chodí s jedním bohatším slizounem za druhým, takže..

Tady máte odpověď. Moc to nikde nerozhlašuji, protože se nedá říct, že by se dalo takto pyšnit svou matkou... Spíš se za ní stydím, upřímně řečeno. Jsem rád, že přes rok za ní o prázdninách tak často nejezdím, protože vždycky jsem radši, když můžu zůstat tady v Bradavicích.

,,Blaise, za chvíli máme trénink, ty tam nesmíš chybět!" zavolal na mě jeden z mých přátelů - Theo

Tak zase jindy, vrátím se později. .. Postavil jsem se a odešel jsem i s ním na trénink - Je to dobrý pocit být kapitánem týmu.

~*~

Teď v tuhle chvíli sedím ve společenské místnosti v křesle a pozoruju vše, co se kolem mě děje. Posledně jsem skončil u mé rodiny, takže co dál? .. Něco málo o mě by se asi hodilo. Věk jsem řekl, jméno už hned na začátku.. Mé nejoblibenější barvy jsou zelená a modrá. U jídla nejsem moc vybíravý, sním všechno ale ze všeho nejraději mám koblihy.

Je to něco, co bych dokázal jíst pořád. S meruňkovou marmeládou, jahodovou, jablečnou, s povidlami .. S čímkoliv. Rád se procházím venku, i při dešti, při sněhu. Můžu na moment se odtrhnout od reality a jen tak prázdně a bezmyšlenkovitě chodit a vnímat okolí. Samozřejmě zbožňuju famfrpál.

Co ještě.. Mmm .. Touhy a sny mě napadají. Toho není moc. Jednoho dne bych si chtěl najít mou vyvolenou slečnu Zabiniovou, ale na to je opravdu času habaděj, to nemusím řešit teď a hlavně není čas na holku, budou zkoušky OVCE a pár profesionálů se na mě chtějí přijít podívat, jak hraju.

Nemusí být přenádherná, ani nijak přehnaně hubená.. Chtěl bych holku, se kterou se mi bude dobře povídat, vždycky bych se s ní nasmál a užíval si dny do té doby, než by jsme společně nezmizeli z povrchhu zemského, nic víc bych si nepřál.

Můžu jenom doufat, že takovou druhou polovičku najdu a časem začnu ji i hledat. Abych nezapomněl - Mám dva nejlepší kamarády. Jedním z nich je Draco, se kterým se znám už od dětství. Občas se chová jako nemožný idiot, a jelikož máme odlišný názory a jsme paličatí, snažíme se ho prosadit, ať se děje co se děje.

Ale v hodně těžkých situacích mi pomohl a vyslechl mě, takže má i svoje plus samozřejmě. Potom tu máme Thea. Hodně jsem se s ním už nasmál, bavíme se spolu od prvního ročníku a musím říct, že občas nevím, co bych bez něj dělal. Rozumí mě i mým činům..

Hodně mě podržel v době, kdy všichni si na mě ukazovali prstem a málem jsem letěl ze školy, protože jeden kluk řekl něco ve smyslu, že bůhví jestli můj otec je můj otec - v novinách se objevila jedna ne moc hezká fotka - a já.. Řekněme že jsem mu málem zlomil páteř, vylezlo mu pár obratlů.

Bylo to v šestém ročníku, nakonec se to celé nějakt "zakecalo" a já z toho vyvázl bez jediného "škrábance", zacož jsem Brumbálovi nadosmrti vděčný. V té době jsem hodněkrát přemýšlel nad slovy "smrt", "sebevražda" a nad frází "Přpadám si jako páté kolo u vozu." .. Ale to už je za mnou.

To byl úryvek z mého života, teď jste na řadě vy, moji drazí.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nikinka Nikinka | Web | 24. prosince 2012 v 12:06 | Reagovat

Předtsavovala jsem si to jinak, ale takhle je to mnohem lepší :). A dala jsi tam všechny, koho jsme tam chtěla mít O:) ♥. A ten konec? O_O Nutí mě přemýšlet, jestli bude pokračování zase o životě nějaké jiné osoby (tušíš, na jakou osobu tím narážím? :D) ♥.. Krásná jednorázovka :)

2 Michelle Michelle | Web | 24. prosince 2012 v 17:29 | Reagovat

Awww ♥ Neuvěřitelně dokonalý :') Taky jsem si to vůbec takhle nepředstavovala, ale překvapila jsi mě v dobrém slova smyslu :') A taky mě poslednívěta nutí přemýšlet o tom, jestli bude i pokračování ♥

3 Rainy Rainy | Web | 8. dubna 2015 v 16:51 | Reagovat

Brr. Vylezlo pár obratlů. Docela děsivá představa. Ale rozhodně super práce. :) Z těch všech co jsem dneska četla se mi nejvíce líbil střípek o Theovi. V psaní ses během té doby neuvěřitelně zlepšila. Vážně paráda. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama