close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Dark times - Malý chlapeček

2. prosince 2012 v 17:56 | Jenny
Přidávám po dvouch měsících kapitolu. Obecně zanedbávám teď všechny povídky, ale omlouvat se nebudu. Není čas, nálada, jsou jiné starosti.. Snad se vám bude líbit, je odfláknutá.
http://www.youtube.com/watch?v=jMMYoLwxU7Q

Kráčel jsem s kamennou tváří do levého křídla jeho sídla. Občas jsem se pozastavil a zadíval se na různé obrazy, které mu tam všude možně viseli. Všechny byli tak depresivní, nedá se to popsat slovy. Peter Pettigrew mi otevřel velké, mohutné dveře. Bez jakéhokoliv poděkování jsem prostě vstoupil. Místnost byla temná, jako všechny ostatní. Uprostřed byl krb, načemž nad ním byl namalovaný Jeho portét.

Seděl zády ke mě na židli. Sám pro sebe jsem se nad tím ušklíbl, páč to nebyla úplně obyčejná židle - Sedával na ní sám Brumbál, když byl ještě ředitelem. Chtěla na ní sedět Bellatrix, když už byla novou ředitelkou "Bradavic", ale Voldemort jí takovou radost udělat nechtěl - Ten den se ti dva "manžílci" pohádali. To bylo něco.. To jsem po dlouhé době v sobě dusil smích.. A to jsem se už dlouho upřímně nezasmál.

Poté už tam byli takové menší doplňky, jako byla skleněná vitrínka plná různého pití, stoleček a vše možné.. Uslyšel jsem nespokojené zasyčení Nagini. Nikdy mě ten had neměl v lásce, nikdy mi nevěřila, ale její pán ano, takže jsem se jí v duchu vždycky vysmíval. I když měla vlastně pravdu, on by mi věřit neměl, ale o to líp pro mě.

,,Draco, pojď ke mě." přikázal mi mírně

Bude to znít divně, ale v ten moment mi ten příkaz připadal nehorázně zvrhlý - Nechutně zvrhlý. Znechuceně jsem se nad svou myšlenkou oklepal - taky kdo by chtěl přemýšlet nad tím, jestli to vyznělo úchylně nebo obecně nad pohlavním stykem s Voldemortem >> nechápu svou tetu, která to s ním chce - a vydal jsem se k němu. Jedním pohybem ruky se před ním objevila židle.

,,Posaď se." pousmál se a jeho zlatíčko, který držel v ruce zase na mě zasyčelo

Učinil jsem tak. Opřel jsem se zádama o opěradlo - bylo pěkne nepohodlné - a se skříženýma rukama jsem se mu podíval bez mrknutí oka do tváře. Pohled mi oplatil.

,,Je něco nového?" zeptal se

,,Ne, Pane. Není nic o čem bych vás informoval."

Pouze bezvýznamně přikývl. Začal mluvit o tom, jak nechce, aby mu někdo narušoval plány a o spoustě dalších, nepodstatných věcí, které neustále opakoval. S poděkováním jsem se uklonil a odešel. Chtěl jsem jít za Rosie, ale po chvíli jsem uslyšel něčí zvlyk. Zamračil jsem se a pokusil jsem se zaposlouchat se. Ne, jestli zase mučí nějaké dítě, zabiju je.

Prudce jsem se otočil a šel jsem tím směrem, odkud to šlo. Když jsem přišel do chodby, kde byli věznice, spatřil jsem chlapce, kterému mohlo být kolem dvanácti nebo třinácti let, jak klečí před smrtijedi a i přes slzy, jenž mu stékaly po tvářích, se tvářil co nejsilněji. Překvapilo mě to, protože ne každý to dokáže. Zrychlil jsem, když jsem zpozoroval, jak ten jeden hajzl zvedá nohu, aby ho kopl do obličeje.

Okamžitě jsem ho za ní chytl. On se mi hned podíval vražedně do očí, a i když si to nechtěl v ten moment moc přiznat, tak když mě spatřil a uvědomil si, kdo jsem tak se maličko narovnal, ale i tak se snažil tvářit se nebojácně.

,,Co to děláš, Malfoyi?! Porušuješ pravidla Pá-"

Okamžitě jsem ho přerušil.
,,Nebudeš ubližovat malému dítěti." přitáhl jsem jeho nohu směrem k němu a tím prudce do něj strčil tak, že spadl na zem

Dál jsem mu nevěnoval pozornost. Otočil jsem se na toho kluka a klekl si k němu. Měl zelené oči a tmavě hnědé vlasy. Nehybně jsem se zahleděl. Vypadal jako .. Kdyby .. Ne, to nebylo možné. Nemohl to být můj a Pansy syn. Bylo by mu víc, než třináct.

Zlehka jsem se na něj pousmál a pohladil jsem ho po hlavě.
,,Jsi v pořádku?"

,,Ano, Pane." přikývl

,,Říkej mi Draco." řekl jsem hned a do kapsy jsem mu dal čokoládu

Smrtjed za mnou se zvedl a chytl toho kluka z loket a postavil ho na nohy.
,,Jdeme." řekl a hrubě ho odváděl ho cele

Ten kluk, jehož jméno mi zatím nebylo známo, na mě pootočil hlavu a ústy naznačil slovo: ,,Děkuju." .. Pokynul jsem hlavou, postavil jsem se a snažil jsem se trošku vzpamatovat.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nikinka Nikinka | Web | 2. prosince 2012 v 18:18 | Reagovat

Bože, rozsekal mě pohlavní styk s Voldíkem a Dracovi filozofické myšlenky o tom :D :D :D.
Ááá tek chlapeček ♥ chudáček maličký. Jsem zvědavá, co s ním bude. A hlavně - bude to syn Draca a Pansy? Já myslela, že jejich dítě bude holčička :D ou napínáš! :-)

2 Michelle Michelle | Web | 2. prosince 2012 v 20:36 | Reagovat

Awww :') Draco byl dokonalej, jak toho chlapečně zachránil. Jestli je to jeho a Pansy syn, tak.. Awww :') Napínáš, takže piš dál :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama