3:) O:)

O pár dní později ráno jí nebylo vůbec dobře. Asi se zase zvýšil\snížil tlak, bolela jí neskutečně hlava, úplně se jí motal svět před očima. Sotva se držela na nohou. V knihovně si byla vypůjčit knihu, která jí měla pomoct k jednomu úkolu z Přeměňování.
~*~*~
Pořád měl před očima to, jak si nějakou tu minutu dívali do očí. Nechápal proč, ale bylo to tak. I to, jak se k ní jenom přiblížil a ona najednou byla taková .. Zvláštní, taková jiná. Pozastavil se, když ji spatřil.
I když ji viděl jenom ze zadu, nevypadalo, že by jí bylo dobře. Nevěděl, proč ho tak zajímá. Vždyť je to holka jeho kamaráda.. Ta holka se navážela do té jeho. I přesto zrychlil, když spatřil, jak se nějakt divně pohnula, jako kdyby.. Měla každou chvíli spadnout.
Opatrně ji podepřel tak, že ji chytl kolem pasu, mrknul a podíval se jí do tváře.
,,Jsi v pořádku?"
~*~*~
Párkrát zamrkala, vzhlédla. On .. Blaise .. Držel ji .. Byl u ní. To nebylo možné.
,,Tohle je sen?" zeptala se potichu
~*~*~
Její otázka ho trochu překvapila. Přitiskl si jí o něco k sobě, odendal jednu ruku a sáhl ji na čelo.
,,Půjdu s tebou na ošetřovnu."
Jakmile tam došli, začal vysvětlovat madam Pomfreyové, že jí je špatně, a tak. Poté odešel, protože už nechtěl překážet. Chtěl jít do ložnic, aby si tam mohl hodit brašnu. Ve svém pohybu se ale zarazil, když spatřil Keith s nějakým klukem, jak se líbají na pohovce. Měl takovou chuť přijít k nim, odtrhnout ho od ní, zbít ho až do modra a seřvat jí.
Užij si to, beruško. .. Řekl si v duchu s velkou ironií, otočil se a se zabodnutím v srdci odešel.




To je hrozné, že vím, kdo to je
. Hrozně ráda bych napsala něco jako: ááá kdo to je?! s kým se líbala?! :O

Ale i tak to bude překvapující (chuckle). Děláš mi z něho zlouna! ♥
Blaise se konečně projevil... mmmm.