Nevím, co sem napsat. Jenom se omlouvám, že ostatní povídky zanedbávám, ale nějakt se k nim nemůžu dostat.. Vždycky chci psát jenom tu jednu. Enjoy it.

Pár dní uteklo od prvního doučování a sama musela uznat, že to nebylo nejhorší. Doopravdy ho poslouchala a když jí zkoušel, nebo jí dal menší test, zodpověděla na všechny otázky. Někdy dobře, někdy špatně.
,,Kdy se půjdeme už podívat na hvězdy?" zeptala se už po několikáté za ten týden
Pobaveně se zašklebil.
,,Hodně se ti líbí pozorování hvězd, že?"
,,Nejhezčí je, když je úplněk, který se odráží od hladiny jezera, hvězdy svítí na obloze a mezi nimi se objeví malé .. galaxie (?).."
,,Nějakt tak." zatvářil se zamyšleně
,,Je něco?"
,,Ne, nic. Řeknu ti. .. Myslím, že pro dnešek toho učení už bylo dost. Nepůjdeme se projít?" postavil se, přehodil si její brašnu přes rameno a natáhl k ní ruku
Jeho otázkou byla trochu překvapená, ale i přesto souhlasně přikývla, přijala jeho ruku a postavila se. Nepouštěl ji, právě naopak - Dál ji držel a pomaličku ruku v ruce s ní šel na školní pozemky.
,,Mám pocit, že tě něco trápí.. Jestli nechceš, nemusíš o tom mluvit, ale .." schválně nedokončil větu a zadíval se na ní
Byla trochu překvapená tím, že se na něco takového zeptal. Nečekala to. Nikdo se jí na nic neptá a on, který ji pár dnů doučuje.. Nadechla se.
,,Jak jsi na něco takového přišel?" podívala se mu do tváře
,,Neusmíváš se, ve tváři máš pořád stejně smutný výraz.. A skoro s nikým nemluvíš, nebo tedy - Alespoň jsem tě s nikým neviděl."
,,Ty mě sleduješ?"
,,To netvrdím, a neodbočuj.. Děje se něco?"
Zamyslela se. Má mu to říct? Nemá mu to říct? .. Je to kamarád Blaise, mohl by mu o tom říct a.. Nevěděla, jestli by to dopadlo dobře. Ulevilo by se jí - Třeba. .. Na druhou stranu by se jí mohlo i přitížit, protože neví, jestli něco neudělá.
,,Ne, nic."
,,Tak .. Mi to můžeš říct někdy jindy." řekl a palcem ji začal hladit po ruce ,,Chceš abych ti něco povídal? .. Chtěl bych tě rozesmát."
,,Budu tě poslouchat, neboj." ujistila ho
,,Budu to brát jako ano." zlehka se pousmál a začal ji vyprávět jednu ze zmijozelských historek
~*~*~
Ležel s trávě se svojí nejmilejší a byl naprosto zahleděný do dálky. Mezi nimi bylo v tuhle chvíli trochu dusno, protože se ne moc hezky pohádali. Byla to vlastně úplná blbost, ale v ten moment to každého z nich vytočilo.
Zaslechl něčí smích.. Někde v dáli. Neznal ho, ale ten druhý poznal - Byl to Theo. Nenápadně se maličko posadil, pootočil hlavu a očima ho vyhledával.. Vedle něj šla ta kráva! To snad nebylo možné! .. On se s ní schází?
,,Proč se na ně díváš?!" trochu se lekl toho, že na něj promluvila a podíval se na ní
,,Chtěl jsem jen vědět, kdo nás vyrušuje." vysvětlil, líbl ji na čelo a přitáhl si jí k sobě
Myslel si, že jí tím uklidnil, ale pozbytek stráveného času se na ně pořád dívala do té doby, než nezmizeli.
~*~*~
,,Jsem rád, že se mi povedlo tě rozveselit. Smích ti sluší. .. Jenom mohl bych přejít zase k trochu vážnějšímu tématu?"
,,Jak chceš.." stejně nemohla nic namítat
,,Co jste si udělali s Blaisem? Pořád říká, jak se navážíš do jeho holky."
Byla překvapená tím, že to bylo zrovna tohle. Takže Keith, ta nechutná mrcha, mu nalhávala to, že jí nadává? .. Nána jedna! A on jí tohle věří?! .. U Merlina.
,,Tak.. když to říká." vymáčkla ze sebe přiškrceně




Pitomé komentáře!
Člověk se tady snaží napsat komentář a on mu zmizí (zajímalo by mě, jak je to možné... co jsou tohle za systémy?
).
a Keith je mrcha - mrchy ti jdou
.
![[:tired:] [:tired:]](http://bs.jxs.cz/ublog/emoticons/tired.gif)
Kapitolka krásná. Theo je roztomiloučký, milý (k sežrání♥ inlováček), Blaise je divnózní - zatím to nedokážu blíž popsat
Až půjdu spát, mohla bys přidat ještě jednu kapitolu, kterou bych si přečetla na mobilu