Dnes přidávám první kapitolu. Snažím se o dlouhé odstavce, o hodně popisování ... Tak snad to oceníte. Enjoy it.

Další nudné a nenáviděné pondělí. Den, kdy končí víkend, užívání si volna, to že člověk může až do umření ležet v posteli a nedělat nic, načemž se mu mezitím vypaří z hlavy zadání domácích úkolů a dělat vše, co ho baví. Jemu už skončilo vyučování, takže seděl ve Velké síni se středně velkou mísou, ve které měl nakrájená cherry rajčátka s okurkou, salátem a kuřecím masem. Neměl moc velký hlad, proto si vzal první salát, který mu padl do oka.
Tak či tak nesmí jíst moc tučné věci, aby nedopadl jako Creb nebo Goyle, ti jsou na hranici obezity. To si nemohl dovolit jako kapitán famfrpálového týmu a obecně. Nemohl uvěřit tomu, že po tak krátké chvíli se stal kapitánem. Hrál pár měsíců v šestém ročníku a bývalý kapitán, Adrian Martinez, mu řekl, že už nebude moct hrát a proto zrovna jemu "předává žezlo", páč ho prý ohromil tím, jak byl do toho úplně "zažraný". Jak moc ho to baví, umí to…
Je to pravda, famfrpál je hra, kterou je okouzlen. Koště, na kterém vzlétne, čerstvý a příjemný vítr, který mu zafouká vždy do obličeje, letí tak vysoko, že vidí celé Bradavice… Nádherný pohled. Pokaždé adrenalin, jestli se mu něco stane nebo ne… Neodkázal by si představit, že by s tím přestal. Nikdo ho nedonutí a kdyby se mu jednoho dne přihodilo něco tak vážného, a to by doopravdy způsobilo to, aby přestal s famfrpálem … Už by nemohl normálně žít.
Je to jeho celoživotní sen dostat se mezi ty největší a nejlepší favority, profesionály. Nic jiného by nechtěl. Už by to nebyl Blaise Zabini.
Letmo zaslechl smích té mudlovské šmejdky Grangerové. Nezaujatě, povýšeně a chladně zvedl oči k "ach-srdce-trhajícímu-páru" Weasley a Grangerová. Ti dva se hledali až se našli. Pouze nad nimi protočil očima a do úst si dal menší sousto svého oběda. Zaregistroval, jak si naproti němu sedl někdo z jeho kamarádů.
,,Ahoj." Pozdravil ho Theo
,,Ahoj." Odpověděl, sáhl po sklenici s vodou a napil se
,,Zase držíš dietu?" rýpl si s úšklebkem
Theo nikdy nechápal ,proč tohle všechno dělal jenom kvůli nějaké "pitomé" hře. Každé ráno vstává někdy v šest, jde si zaběhat, mezitím posiluje na břicho, ruce … Odejde do sprch, oblékne se, jde do Velké síně, nasnídá se a jde na vyučování. A odpoledne buď dělá úkoly, tráví občas čas s kamarády - se svou snoubenkou - nebo jde zase cvičit. Jo, je to možná drastické, ale kdyby Theo byl na jeho místě, pochopil by ho.
,,Sám moc dobře víš, že bych neměl jíst tučné věci. A hlavně - Nemám hlad."
,,Sháněla tě Ashley."
,,To za mnou nemůže přijít sama?" zeptal se a neviditelně povytáhl jednu stranu svého obočí
Pouze pokrčil rameny. Jenom jemu a Dracovi přišel jejich vztah zvláštní. Řekl jim, že se do ní totiž zamiloval a proto si jí bere, páč Draco je těžší typ, který se zatím ještě nezamiloval a Theovi se spíš holky líbí a má je rád, takže je jenom kamarád. Proto oba dva ho obdivovali za to, že on našel tu svou pravou lásku, a oni zatím ne.
Bylo to sice hnusné jim takhle lhát ale co měl dělat. Draco by se snažil mu dohodit nějakou jinou holku, kterou by si měl po škole vzít a snažil by se ukecávat a překecávat jeho matku.. Bludný kruh. Nic by se nezměnilo.
,,Co budeš dneska dělat?" zeptal se ho po chvíli Theo
,,Udělám si úkol z obrany, potom půjdu cvičit a pak budu s Ashley."
,,Víš o tom, že venku prší?"
Dopil svou sklenici, postavil se a ještě mu věnoval poslední svůj pohled.
,,A dál?" s těmito posledními slovy odešel
~*~
Kapičky deště rychlostí blesku se mu jen tak tak stihli otřít o pokožku, jak rychle běžel. Docvičil a tak byl už na cestě do hradu. Doběhl až dolů do sklepení, vzal si z ložnic věci do koupelen a hned se tam chtěl odebrat, ale jakmile byl ve dveřích společenské místnosti, stála v nich Ashley.
Pozvedla ruku, pohladila ho po tváři, stoupla si na špičky a políbila ho. Lehce se poodtáhla tak, aby byla v jeho blízkosti.
,,Hledala jsem tě." Řekla potichu načemž se mu podívala do očí
,,Já vím." Mrkl, letmo ji líbl na rty a odtáhl se od ní ,,Kdyžtak tady na mě počkej, jdu se vysprchovat." Obešel ji a konečně došel do koupelen, kde se mohl zkulturnit a zlidštit.
Oblékl na sebe šedivé tílko, které mu dokonale obtahovali břišní svaly a trenýrky. Nic víc nepotřeboval. Odložil své věci do pokoje a šel za Ashley. Sedl si vedle ní na pohovku, přičemž ona se k němu přitulila, ovinu mu lehce ruce kolem pasu a svou tvář si opřela o jeho hruď. On ji lehce dal ruku kolem boků a líbl ji do vlasů.
,,Jaký byl tvůj den?" zeptala se ho
,,Normální jako každý jiný. Ráno jsem vstal, zacvičil si, šel jsem na snídani, na vyučování, měl jsem oběd, udělal jsem si úkoly a zase jsem šel cvičit." Odpověděl a ze slušnosti se jí zeptal na to samé.
Začala ho zahrnovat věcmi, jako je: pomlouvání, oblečení a samé holčičí záležitosti, které ho ani trochu nezajímali. Všechno s mírou pochopí, ale nepotřebuje vědět úplně všechno. Zamyšleně se zadíval na jeden bod na zdi a pozoroval ho, jako kdyby to bylo to nejzajímavější, co existuje.
Byl nesmírně vděčný Dracovi, který si k nim přisedl ale s tím, že se posadil do křesla. Začali se společně bavit spolu o famfrpálu - nečekaně. Draco s tím přestal od té doby, co se stal smrtijedem. Bylo ho škoda, hrál nesmírně dobře, jako chytač byl opravdu dobrý. Nejvíc se spolu poprvé opili, když vyhráli proti Nebelvíru. Byl to pocit vítězství, nedalo se to popsat.
Ashley se tvářila trochu kysele, ale to mu bylo v tu chvíli upřímně úplně jedno. Jo, měl ji nějakým způsobem rád, ale rád může mít úplně každou holku. Takže to není nic zvláštního. Ani nic speciálního. Do té doby, než si nešli lehnout si povídali. Ještě chvíli o něčem s Dracem filozofovali, ale poté šli spát. Další den bude stejně náročný, jako ten předchozí - Jako vždy.




Oooooo potlesk za dlouhou kapitolku, jsem na tebe hrdá - vlastně za celý dlouhý popis odstavečků a celé té siruace
. Ashley mi zatím připadá docela v pohodě, uvidím, jak se to vyvine... (taková druhá fiflenka jako Pansy, co?
). Doufám, že nemusím říkat, jak moc mě dostal Draco - to, jak ho Blaise popisoval... Mmm umřela jsem (inlove) 