Next next next. K Memories are returning bude určo brzo kapitolka, nestrachujte se. Škola mě už decentně štve, už aby byli prázdniny.

Pořád mu nešlo z hlavy to, co řekl Draco co se týkalo Grangerové. Že by k ní něco málo stejně cítil i přesto, jak tvrdil, že ji nenávidí? Je možné, celou dobu tvrdit, jaká je to nechutná šprtka, ale měl by ji rád? Nechtěl si to přiznat?
Nemohl se soustředit na vyučování, místo toho celou dobu pozoroval svého spolusedícího, o kterém přemýšlel. Poslušně si psal poznámky, poslouchal, vnímal to, co říkala profesorka a občas zodpověděl i na nějakou otázku, které mu byli položeny.
Jakmile zazvonilo, oba dva se postavili, sbalili si věci a šli. Cestou potkali Grangerovou - ten osud je zákeřný - a koutkem oka se snažil něco z jeho výrazu v obličeji vyčíst. Šla se svým klukem, Weasleym.
Jenže Draco se netvářil nijak ublíženě, znechuceně nebo tak. Jediné, co udělal bylo, že řekl: ,,No jo, mudlovská šmejdka a zrzavá fretka. Tak krásný a dojemný pár." . Neznělo to nijak žárlivě nebo tak.
Spíš povrchně a arogantně - Klasický Dracův tón. Z myšlenek ho vytrhla Ashleyina ruka, protože tu svou propletla s jeho, natáhla se k jeho tváři a dlouze ho na ní políbila.
,,Půjdeme dneska někam spolu?"
,,Po vyučování?" zeptal se
,,Třeba." Pokrčila rameny ,,Hlavně že budu s tebou."
Podíval se na ní. Dívala se na něj jako na svatý obrázek. Jako na "prince na bílém koni". Nechtěl jí říct ne, protože by to bylo vůči ní nespravedlivé. Třeba je do něj zamilovaná a on by se k ní choval jako ignorant.
,,Po vyučování u jezera." Stihl ji ještě políbit, následně se odebral a další hodinu.
~*~
Už tam na níčekal, protože zaprvé, je kluk měl by čekat na holku, ne naopak a za druhé - Skončil o něco dřív. Nad vším, co ještě nezpracoval se zamyslel. Až dokončí školu, vezme si Ashley. Jeho rodiče se rozvádějí. Dracovi se nejspíš líbí Grangerová, o které tvrdil, že ji nenávidí.
Má ruku v obvaze, ale vypadá, že už bude v pořádku, takže hraní famfrpálu a tréninky se zase vrátí do normálu. Bylo toho na něj nějakt moc. Všechno se pomaličku hromadilo a sesypávalo jako domeček z karet. Jako lavina, která se valila "pomalu ale jistě" z kopce dolů.
S delším povzdechnutím nosem si promnul čelo. Čekal, co přijde dál, protože měl pocit, že už to horší být doopravdy nemůže. Zakryla mu zezadu rukama oči. Položil jí je na ně, otočil se na ní, sklonil se k ní a políbil ji. Polibek mu hned oplatila, poodtáhla se a podívala se mu do tváře.
,,Jak se máš?"
,,Dobře, co ty?" pohladil ji jemně po rozpuštěných vlasech
,,Teď už naprosto skvěle." Její pohled sklouzl k jeho ruce ,,Opravdu to byla jenom nehoda?" zvedla své oči k těm jeho
,,Jenom nehoda." Ujistil ji
,,Dobře tedy." Přikývla, chytla ho za tu druhou ruku a začala se s ním procházet
,,Netrápí tě něco?" zeptala se ho po chvíli
,,Ne, nic se mnou není."
,,Blaise, kdyby tě cokoliv trápilo, můžeš mi to říct. Vyslechnu tě, jsem tvá snoubenka. Ať se děje cokoliv, můžeš se mi svěřit."
Nad tím se sice na zlomek vteřiny zamyslel, ale nakonec nad tím jenom v duchu zakroutil hlavou. Tohle je obecně pro něj těžké, nechce tím zatěžovat i jí.
,,Ashley, opravdu se nic neděje. Jsem velice rád za to, co říkáš a to, že ti můžu věřit, si vážím, ale doopravdy mi nic není, jen jsem ze všeho unavený. Budou zkoušky OVCE, musím dodělat školu, potom musím uspět u těch skautů, aby mě vzali do profesionálního famfrpálového týmu … Jde o mou budoucnost."
,,Naprosto to chápu. Já jenom .. Chci, abys věděl, že jsem tu pro tebe."
S pouhým přikývnutím se zase podíval někam před sebe a nadále se společně procházeli.
~*~
Cestou do knihovny potkal Thea, tak tam šli spolu. Potřeboval knížky, které se týkaly lektvarů, páč Křiklan jim řekl, ať si jeden nastudují, který není v učebnici.
,,Theo? Nevíš něco o tom, že by se Dracovi líbila nějaká holka?"
,,On ti něco říkal?"
Pokrčil rameny.
,,Jo i ne. Nevěřil by jsi mi ale, kdybych ti řekl, kdo se mu možná líbí."
,,Pansy?"
,,Ne."
,,Millicent?"
,,Theo, to nemyslíš vážně."
,,Tak dobře… Kaitlyn?"
,,Ne."
,,Vzdávám se, nevím." Poraženecky si sedl na židli, zatímco si vzal tu knihu do ruky a začal v ní listovat.
,,Grangerová." Nemusel se na něj ani podívat, aby věděl, jak se tváří.
,,Blaise, děláš si srandu?"
,,Zamyslí se nad tím, Theo. Bylo by to celkem logické. Draco nikdy nepřiznal svoje city, ani ke své matce se tak nechová, i když oba dva víme, že ji má hrozně moc rád. Jak se říká, co se škádlívá, to se rádo mívá … Třeba do ní pořád rejpal jenom proto, že se mu líbí. U Draca nikdy nevíš."
,,Zní to dost… Logicky, to máš pravdu."
Posadil se a začal si to opisovat, aby si tu knihu nemusel půjčovat. Madam Pinceová byla totiž hodně nepříjemná ženská. Jakmile šlo o její knihy, byla jako kdyby jí šlo o život. Na život a na smrt.
,,Draco mi řekl, jak je to s tvýma rodičema… Moc mě to mrzí, kamaráde."
V duchu se nad tím lehce pousmál, že ho kamarádi podporují, ale… Nijak to nekomentoval. Pouze přikývl se slovy: ,,To je v pohodě. Děkuju Theo.".
Mlčky seděli, opisovali si lektvar na pergamen.




Tak... pěkně začnu od začátku
. Áááá těším se na Memories are returning (inlove).
.
Je mi ctí, že jsem si kapitolku mohla přečíst přednostně, muhehe (devil). TOHLE je jedna z nejlepších kapitol téhle povídky a já myslím, že ty víš proč je pro mě taková
Miluju Draca... áááááááá (heart)
INLOVÉÉÉÉÉÉÉ