I can't play this game anymore.

28. listopadu 2014 v 23:56 | Mrs. Zabini
Ahoj moji drazí, omlouvam se, ze jsem tu nebyla, nebo ze tu nejsem, ale skola, jime starosti a porad jsem nemocna. Tak vam alespon prinasim jednorazovku. Femslash, apansy/Hermiona, mensi stupem uchylnosti +15. Enjoy it.
Omlouvám se, že není cover.


Bylo nádherné, podzimní odpoledne. Venku lehký vánek roztančil různobarevné listy, které pomaličku kolísaly na zem. Slunce bylo posazeno na nejvyšším bodě a i přes studenější vítr bylo cítit teplo, které vydávalo. Někdo se procházel, někdo si vzal deku, kterou si rozprostřel a četl si knihu, kluci cvičili na famfrpálovém hřišti.. Každý si tento vyjímečný den užíval, až na jednu zmijozelskou dívku.

Šla chodbou do koupelen pro prefekty. Zavřela za sebou dveře, nechala napustit horkou vodu s pěnou do obrovské vany a začala ze sebe svlékat košili. Rozepínala jeden knoflík po druhém, stáhla ze sebe sukni, rozepla si podrpsenku a když sundala poslední kus svého oblečení, pomaličku se položila do horké vody, opřela si ruce o kraj a zavřela oči.

Potřebovala se se zamyslet nad vším, co ji trápilo, a že toho nebylo málo. Poslední rok v Bradavicích, a i když věděla, že za chvíli dokončí studium, složí zkoušky OVCE, stále nevěděla, co bude dělat. Nechtěla být jako její matka, která střídala ty nejbohatší v kouzelnickém světě.


Chtěla dělat nějakou práci, která by ji bavila a lidé by ji za to uznávali. Kolikrát vzala štětec a malovala, nebo nějakou látku a ušila košili, ale její matka to okamžitě zlikvidovala se slovy: ,,Žena se má starat o dům, děti a svého muže, ne pracovat!''. Mrzelo ji, že ji její matka v ničem nepodporovala, nenaslouchala ji, nepovídala si s ní ... Měly spolu příšerný - lépe řečeno žádný - vztah.

Další problém, který ji trápil byl Draco. Začali spolu chodit ve čtvrtém ročníku na plese, ale už od začátku věděla, že na ten vztah neměla přistoupit, protože byla zamilovaná do někoho jiného. Nějakou dobu si myslela, že si to jenom vsugerovává, ale po tom, co se stalo, věděla na stoprocent, že je to opravdové.

Stále před sebou viděla tu scénku před sebou, jak sedí na chodbě na lavičce, a ona si přisedla vedle ní. Byla rozhozená z dopisu, který ji poslala matka. Zvedla ruku a začala ji utírat slzy. Když se na ní podívala, bezeslova ji pohled oplácela. Ani jedna nemusela nic říkat a políbily se. Po jejich nekonečně dlouhém polibku se odebraly do Komnty nejvyšší potřeby a netřeba komentovat, co se tam odehrálo.

Zachvěla se nad tou vzpomínkou. Vybavila si její vlnité, světle hnědé vlasy, jenž jí lechtaly na obličeji. Její steny, které se vyrovnali andělskému chorálu. Omamná vůně hořké čokolády a fialek, jenž ji otupovala smysly. Ano, Pansy Parkinsonová, byla zamilovaná do té mudlovské, nebelvírské knihomolky, Hermiony Grangerové.


Od toho dne se nedokázala ke svému klukovi chovat normálně. Už mu to bylo podezřelé a sem tam se jí zeptal: ,,Proč jsi tam odtažitá? Nechybí ti fyzická aktivita? Nebo nejsi nemocná? Ty přece víš, že s nemocí se musí do postele.''. Nedokázala si představit, že by se s ním milovala. S ní to bylo její nádherné, nezapomenutelné poprvé.

Nevěděla, co má dělat. Nemohla to Dracovi říct, nemohla za ní jít, protože nevěděla, jestli to není jenom nějaká hra.. A ona už tuhle hru nechtěla hrát. Když ji viděla ve Velké síni, na hodině, kdekoliv ji potkala na chodbě, tak se ji srdce rozbušilo jako o život a žaludek se ji sevřel.


Od toho dne, co se to stalo, ji naprosto ignorovala. Byla z toho zoufalá. Každou chvíli se ji to vybavovalo a... Bylo to nepopsatelné. Mávnutím hůlky nechala napustit víc horké vody. Alespon na chvíli mohla být sama.

Alespoň si to myslela. Nevšimla si, že se k ní někdo připojil. Když ponořila ruce do vody, cítila, že se dotkla něčí hebké pokožky, která ji byla povědomá. Otevřela oči a musela párkrát zamrkat, aby se ujistila, že se jí to nezdá. V celé své kráse ji seděla a upřeně ji pozorovala. Měla lehce pootevřenou pusu, rozpuštěné vlasy, jenž ji jemně zakrývaly prsa, ale i přes těch pár pramínků bylo vidět, jak má ztvrdlé bradavky.


Očima těkala po jejím dokonalém těle, až se znovu vrátila k jejím ořískově hnědým očím. Hermiona sáhla do vody pro její levou ruku, kterou si položila na klíční kost a začala s ní putovat dolů po svém těle. Pohladila se po prsou, po břiše, po podbříšku až se dopracovala na její vrchol v jejím rozkroku.

Trhavě se nadechla a dívala sd na svou ruku, kterou měla 'tam dole' a znovu se pohledem vrátila k její tváři. Hermiona se její rukou začala dráždit, přičemž naklonila hlavu ma stranu a začala slastně vzdychat. Nevydržela to.


Stejně, jako ona si vzala její ruku a udělala s ní to samé. Navzájem se uspokojovaly, přirážely, sténaly.. Druhou rukou si přitáhla její hlavu a prudce ji políbila, načemž ji kousla do rtu. Poodtáhla se od jejích rtů a začala útočit na jeji krk a ňadra, přitom se nadále uspokojovaly. Hermiona přitom všem začala sténat hlasitěji, čímž Pansy podpořila k rychlejšímu tempu.

Zase to bylo jenom o nich. Jenom ona a ona. V tuhle chvíli, sami odříznuté od okolního světa. Cítila zase její vůni, vnímala její přítomnost, doteky, polibky, tlukot srdce... Alespoň na chvíli nemusela myslet na všechny starosti, co ji trápily ještě před pár vteřinami.


Po společném vyvrcholení si opřela hlavu o kraj a oddechovala. Musela bolestně přivřít oči, když ji dlouze políbila - Byl to polibek na rozloučenou.

,,Už nechci hrát tuhle hru, Hermiono.'' šeptla, aniž by se na ní podívala

Po tomhle, co řekla, se na ní u dveří otočila. S menším úsměvem ji řekla:

,,Večer přijď na Astronomickou věž.'' a odešla

A zase ji tam nechala osamotě a zmatenou. S povzdechem otevřela oči, vylezla, osušila se ručníkem a odešla. Uršula na stropě se tiše zasmála a s nerozeznatelným skřekem zmizela ve vodovodních trubkách.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nikki Nikki | Web | 29. listopadu 2014 v 18:42 | Reagovat

To je tak suprózní (nové slovo?)! :-D
Musím říct, že ses hrozně zlepšila nejen v psaní, ale celkově i v popiscích, třeba ten začátek je naprosto dokonalý O:). A ten konec to dorazil úplně - co se týká Uršuly - nemohlo to skončil líp. Jsem nadšená :D :-) O_O Celá povídka je vážně, vážně, vážně úžasná (i když jsem se musela zachichotat nad párováním) :-D

2 ♥♥Veronika♥♥ ♥♥Veronika♥♥ | Web | 3. prosince 2014 v 19:32 | Reagovat

ježiš, u toho mazlení vaně jsem četla s otevřenou pusou :D párování se mi moc líbí, taky jsem o nich dnou psala už dřív jednorázovku :D a ten konec mě rozsekal :D bravo! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama