Chapter twelve - ,,Mother!"

1. dubna 2015 v 21:34 | Mrs. Zabini |  Thoughts of a boy
Pořád to protahuju. Jsem hrozná. Jinak si užijte prázdniny ^^ Omlouvám se, že jsem chvíli zase nic nepřidávala, ale nebyl čas. Ani teď o prázdninách nebude moc času, protože jdu do práce a tak podobně. Enjoy it.

Matka byla na dovolené, a jelikož mě považovala za dospělého, nechala mě doma samotného. Než jsme nastoupili do vlaku, říkal jsem jí, že by za mnou mohla přijet, pokud by chtěla, nebo kdyby se odehrálo něco doma. Cítil jsem, jak mě na obličeji hřeje sluneční paprsek. Začal jsem se probírat, otevřel oči, protáhl se a šel do koupelny. Vysprchoval jsem se, vyčistil si zuby, oblékl si pouze spodní prádlo a odebral se do kuchyně.


Postavil jsem si vodu na čaj a mezitím než se měla udělat tak jsem se odebral do obývacího pokoje. Přejel jsem si rukou po čele a zarazil se ve dveřích. Seděla schoulená na pohovce, přičemž v rukou držela sklenici ohnivé whisky.

,,Jak dlouho už tu jsi?" zeptal jsem se jí, přitom jsem si jí prohlížel

Pokrčila rameny, pozvedla si sklenici ke rtům a zbytek zlatavé tekutiny vypila.
,,Netuším."

Přešel jsem k pohovce a posadil se vedle ní.
,,Proč jsi mě nevzbudila?"

Pootočila hlavu a začala si mě prohlížet. Každý kousíček mého těla přejela pohledem, na moment se zastavila u trenek, poté se postupně vracela k mému obličeji a podívala se mi do očí. Srdce se mi rozbušilo a cítil jsem, jak jsem začal hořet. Už jenom z jejího pohledu jsem měl pocit, jako kdybych byl opilý.

Posunula se blíž ke mně, zvedla levou ruku a položila mi jí na tvář. Nijak mě nepřekvapovalo, že měla studené. Příjemně mě to chladilo. Pomaličku rukou klesla níž, přejela mě po krku, následně po hrudi a opatrně po břiše. Zachvěl jsem se.

~*~*~

Otočil jsem se na druhý bok a pootevřel oči. Viděl jsem ji před sebou, jak leží vedle mě a dívá se mi do očí. Když jsem zvedl ruku, abych ji pohladil, sáhl jsem do prázdna. Proto jsem se natáhl ke stolečku a vzal si další prášky na spaní. Když ji mohu vidět jenom když spím, budu spát pořád.


~*~*~

Hned jak jsem to ale udělal, ona přestala. Já tohle ale nechtěl. Přál jsem si, aby tahle chvíle neskončila, aby mě dál hladila. ,,Risknu to." Pomyslel jsem si, zajel ji rukou do vlasů, druhou ji položil na pas a políbil ji. Čekal jsem, že mě odstrčí, ale ochotně mi polibek oplatila.


Vnitřně jsem explodoval. Začal jsem ji opatrně líbat, načemž jsem ji vzal do náruče a aniž bych přerušil náš polibek, nesl jsem ji do své ložnice. Jemně jsem ji kousal do jejího spodní rtu. Už dlouho jsem chtěl vědět, jak chutná. Jeden polibek na Astronomické věži mi nestačil.

Položil jsem ji na postel, opatrně na ní dolehl a rukou ji zajel pod tričko. Položila svou ruku na mou a odendala. Pokusil jsem se to udělat znovu, ale v ten moment se poodtáhla.

,,Blaise, já…" nadechla se

,,Jsi určitě nádherná." Šeptl jsem, díval se jí do očí a něžně jí znovu krátce políbil.

Opatrně jsem si ji pozvedl a svlékl z ní tričko. Položil jsem ji a se stejnou opatrností jsem jí svlékl kraťasy. Viděl jsem v jejích očích strach a jak se v nich zaleskly slzy. Sklonil jsem se k ní a zlehka ji pohladil po břiše. I přes všechny jizvy na stehnech a na jejím pasu, byla nádherná.

,,Jsi dokonalá." Řekl jsem potichu a lehoulince ji začal líbat po celém těle

Celá se rozklepala vzrušením, občas se napnula a tiše vydechla. Když jsem se znovu vrátil k jejímu obličeji, přitáhla si mě k sobě a políbila mě. Ani jeden z nás nemusel nic říkat, bylo to jasné od začátku, že se s ní budu milovat.
~*~*~

Má nádherná vzpomínka se najednou celá rozmazala. Ledová královna, která ležela pode mnou, vzdychala a přitom říkala mé jméno, najednou zmizela. Po čele mi začaly stékat kapky potu.

~*~*~

Všude ticho, podezřelé ticho. Černo černá temnota. Během jedné vteřiny celý dům otřásl zoufalstvím a žalem. Křik. Rána a zase ticho. Naštvaně vstal z postele, prudce otevřel dveře a vtrhl do místnosti, kde se tohle dělo.

Odtrhl ho od ní, popadl ho a cestou ke schodům se navzájem kopali, dávali si rány do obličeje.. Chlapci se podařilo ho ze sebe strhnout a strčil ho ze schodů.


Vrátil se do místnosti, klekl si k ní a pohladil ji po tváři.
,,Jsi v pořádku?" ujistil se rozrušeným hlasem

Než stačila cokoliv říct, zděšením se jí zmenšily zorničky.
,,Blaise, pozor!"

Chtěl se otočit, ale on ho popadl za tričko, zvedl ho, došel s ním ke schodům a hodil s ním dolů na podlahu. Znovu křik.

~*~*~

,,Mami!" zařval jsem z plných plic a prudce otevřel oči, které jsem měl celé mokré od slz
Obličej se mi zkřivil do bolestivé grimasy, nebyl jsem schopný se ani nadechnout. Silně jsem si skousl spodní ret a začal vzlykat. Nenávidím se. Nechtěl jsem si to přiznat, ale teď jsem potřeboval někoho u sebe. Někoho, kdo by mi rozuměl, uklidňoval mě, konejšil, že všechno bude dobré, objímal mě a nepustil.


Potřebuju to někomu říct.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nikinka Nikinka | Web | 1. dubna 2015 v 21:41 | Reagovat

Zase ty pocity - ty mě vždycky touhle povídkou tak dostaneš, dámo :-D. Oficiálně tuhle kapitolu korunuju na nejlepší (y) je tajemná, hezky propletená, prostě taková, jaká má být :). Mmm... těším se na pokračování a tajně doufám, že Pansy budou tou, které se svěří 3:) :D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama